Jan Fingerland: Kdo se bojí čínských technologií a ruských hackerů? Izraelci ano

11. leden 2019
Hacker, hackerský útok (ilustrační foto)

Některá česká témata nejsou zase tak čistě česká. Naše domácí debata o čínských telekomunikačních zařízeních, případně kolem vlivu Ruska na volby, má svou izraelskou obdobu.

Izraelci ze všeho nejvíce debatují o rozhodnutí předat správu částí dvou významných přístavů, Haifa a Ašdod, do rukou velké čínské firmy. Kritici tohoto obchodu tvrdí, že se Izrael vzdal kontroly nad klíčovými body své infrastruktury, navíc v blízkosti vojenských přístavů.

Názor, že příliš mnoho Číny znamená ohrožení národní bezpečnosti, tento týden veřejně podpořil šéf vnitřní tajné služby Šin Bet Nadav Argaman. Proti tomu stojí argument, že jde jen o kontejnerové části, nikoli celé přístavy i s osobní a surovinovou dopravou, případně že zaměstnanci přístavů budou stejně domácí, případně že dotyčná čínská firma má pod sebou už desítky jiných přístavů v celém světě, včetně Spojených států.

Příliš mnoho Číny

S Amerikou izraelské úvahy o přílišném čínském vlivu spojují i další dvě témata. Jednak export vojenských technologií do Číny, který museli Izraelci na americký nátlak omezit, a také zcela nová debata o negativním dopadu přítomnosti čínských firem v izraelské ekonomice.

Z věznice v Ohiu se vyklubalo hackerské doupě, vězni používali potají počítače

Počítač - čipy - výpočetní technika

Ve věznici s dohledem pro trestance odsouzené za středně závažné trestné činy ve státě Ohio našli dozorci dva svépomocí zbastlené počítače. Vězni si je vyrobili ze starých součástek, které měli za úkol v rámci trestu třídit. Úřední zpráva popisuje cestu, kterou museli vězni s počítači v nestřežené chvíli vykonat. S rozebranými stroji, do kterých umístili harddisky a nainstalovali síťové karty, museli ujít asi 36 metrů po hlídaných chodbách, vyjet výtahem do třetího patra a umístit počítače pod stropní čalounění tělocvičny. Dalším husarským kouskem bylo natažení kabelů ke switchi věznice a jejich napojení na vnitřní vězeňskou síť. O počítačové gramotnosti vězňů svědčí množství nástrojů, které se kromě pornografie na pevných discích našly. Vězni používali Windows proxy server, připojení na VPN, hlasové zařízení VOIP, nevystopovatelný prohlížeč Tor, nástroje na e-mailové spamování a prolamování zabezpečovacích hesel. Stahovali také návody na výrobu drog, výbušnin a kreditních karet. Dostali se i k databázi vězňů, ze které kradli jejich osobní data. Stroje byly v provozu čtyři měsíce. Prohřešek spáchalo pět odsouzenců, kteří byli poté přemístěni do jiných nápravných zařízení. Správa věznice prý už zpracovala preventivní opatření pro podobné případy. Incident se stal už v roce 2015, úřady zprávu o něm ale zveřejnily teprve teď.

Čínští investoři projevují o izraelské firmy velký zájem, tím spíše, že Izrael je předním producentem high-tech výrobků, které mohou mít civilní i vojenské použití. Objevují se obavy, že plánovitý nákup konkrétních firem přímo řídí čínské státní úřady.

A v neposlední řadě je to zcela nová debata o tom, zda je telekomunikační zařízení od čínských firem Huawei a ZTE bezpečné. Toto varování do Izraele osobně přivezl ze Spojených států John Bolton. Sami řadoví Izraelci v mezinárodním průzkumu vyjadřují vůbec nejvyšší sebevědomí ohledně schopnosti institucí svého státu ubránit se cizímu vměšování pomocí technologií. Zajímavé je, že na druhé příčce jsou v tomto průzkumu Rusové.

Moskva slzám nevěří

Rusko je v samotném Izraeli předmětem neméně pozorné veřejné debaty než Čínská lidová republika. Velkou pozornost toto pondělí vyvolal již zmíněný šéf tajné služby Šin Bet Argaman, který při polooficiální příležitosti, totiž na setkání Přátel Telavivské univerzity, zmínil, že jistá cizí mocnost se chystá se stoprocentní jistotou zasáhnout do brzkých předčasných parlamentních voleb.

Jméno této mocnosti se do novin nedostalo, ale v izraelských novinách se takřka automaticky soudí, že jde o Rusko. Pro Izraelce není vůbec neobvyklé, že by se nějaká země snažila zasáhnout do tamních voleb, různými způsoby to dělají Američané, Evropané a Íránci.

Vlna ruských hackerů a trollů je však zcela novým, ještě ne zcela zvládnutým fenoménem. Nejen kvůli použitým postupům, ale i proto, že ruským cílem často není podpořit konkrétní sílu, ale vyvolat neklid a rozbroj.

Mluvčí Kremlu už stačil zareagovat prohlášením, že Moskva rozhodně nehodlá zasahovat do izraelských voleb, tak jako prý nezasahuje do žádných jiných. Izraelské volby budou velmi napjaté a vstoupí do nich hned čtyři nová uskupení.

Jak se ukázalo, izraelští politici byli naivní, když nejdříve vyhlásili jména svých stran a hnutí a teprve pak se pokusili zaregistrovat si internetovou stránku se svým jménem – zjistili, že si je už kdosi s utajeným sídlem stačil zarezervovat během několika prvních hodin. Nyní se bude moci na síti vydávat za tyto nové strany.

Lidé ve stínu

Izraelci mají také nedávnou zkušenost s místními volbami, před kterými na facebooku kdosi zřídil tisíce falešných identit, jež pak šířily různé falešné zprávy. Dodatečně se dostalo na veřejnost, že izraelská vláda kvůli tomu jednala i s firmou Facebook, ale není známo, s jakým úspěchem a v čí prospěch falešní Izraelci vystupovali.

Jan Fingerland

Jiná aférka se rozproudila kolem falešných twitterových účtů, které rozesílaly vymyšlené zprávy novinářům, například údajné prohlášení bývalého šéfa rozvědky Mosad Tamira Pardo, který měl označit bývalého ministra obrany Liebermana za ruského agenta. Pardo to pak musel složitě dementovat.

Jak jsme uvedli, Izraelci v zásadě o ruském zasahování do izraelských voleb nepochybují. Zmíněný Pardo totiž koncem roku zmínil, že Donalda Trumpa dostali do Bílého domu ruští trollové, ne proto, že by byl proruský, ale proto, že byl nejšílenější. A toto prohlášení fake news není, Pardo to řekl na kameru.

Spustit audio