Jan Fingerland: Je Angela Merkelová škodlivá pro Židy?

15. listopad 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Fingerland

Kdo se 60 let pohybuje v módním průmyslu, ví, jak se vyvolává pozornost médií. I když proslulý návrhář Karl Lagerfeld tentokrát nemluvil o oblečení, ale imigraci.

To nejprovokativnější z jeho mnohem delšího rozhovoru pro francouzskou stanici C8 proběhlo médii celého světa. Lagerfeld, hamburský rodák, který větší část života strávil v Paříži, kritizoval Angelu Merkelovou za její přistěhovaleckou politiku. Jednak spojil rozhodnutí německé kancléřky o přijetí milionu blízkovýchodních a afrických uprchlíků s její snahou smazat svou špatnou pověst po řecké ekonomické krizi.

Lagerfeld si ale zaprovokoval ještě více, když uvedl: „Nemůžete zabít miliony Židů a pak přijmout miliony jejich největších nepřátel, i když mezitím uběhly desítky let“. Následovala smršť nejrůznějších reakcí, včetně stovek stížností na francouzskou obdobu rady pro televizní vysílání. Objevila se volání po stažení reklamy z této stanice nebo jiná aktivní vyjádření nesouhlasu s Lagerfeldovými slovy.

Citlivé místo

Na sociálních sítích se ovšem objevila i řada reakcí, které s návrhářem souhlasily, nebo ho přímo ocenily za porušení nepsaného zákazu o určitých věcech nemluvit. Je to vlastně druhá velká debata o obavách z názorů a kultury některých příchozích z Blízkého východu a severní Afriky – tu první odstartoval skandál s útoky na ženy v Kolíně nad Rýnem, případně otázka zahalování žen.

Karl Lagerfeld

Jak to tedy je s postojem muslimských přistěhovalců a uprchlíků k Židům? Karl Lagerfeld sice provokoval a zevšeobecňoval, ale v zásadě upozornil na závažný problém. Podle výzkumů respektovaného Pewova výzkumného centra má negativní postoj k Židům 95 procent Egypťanů, 97 procent Jordánců, 78 procent Pákistánců nebo 73 procent Turků.

Příčin je jistě velké množství, od tradičního náboženského antisemitismu, přes všeobecnou víru ve spiknutí, negativní postoj k Izraeli až po systematickou propagandu v těchto obvykle málo svobodných zemích, kde mají mocní zájem na odvedení pozornosti od skutečných zdrojů.

Druhá generace

Ať už má blízkovýchodní antisemitismus kořeny jakékoli, je zřejmé, že přinejmenším první generace příchozích z těchto zemí do Evropy protižidovské názory ponechává. Špatná zpráva je, že tyto názory přetrvávají i v dalších pokoleních. Řada mladých muslimů druhé i třetí generace, narozených už v Evropě, oblíbené animozity svých předků přebírá a zapracovává je do svého vysvětlení, proč se jim nepodařilo uspět v hledání místa ve společnosti nebo kariéře.

Například německý sociolog Günter Jikeli vedl více než sto rozhovorů s mladými muslimy v Berlíně, Paříži a Londýně a zjistil, že většina dala najevo antisemitské názory, přičemž je vyjadřovali otevřeně a často agresivním způsobem.

03632914.jpeg

Evropský problém

Nejzajímavější je ale reakce evropských společností na problém, který se objevil už u stávajících imigrantských komunit a nyní hrozí, že zesílí po poslední vlně příchozích. Velmi často totiž zodpovědní činitelé nebo tvůrci veřejného mínění reagují popíráním problému.

V některých západoevropských zemích se z provolávání protižidovských hesel nebo schvalování či popírání holokaustu mezi muslimy stala skoro běžná záležitost. Ve Francii, kde Lagerfeld žije, už bylo několik případů rasových vražd Židů ze strany muslimů, obvykle severoafrického původu. Naposledy to byla letošní smrt pařížské důchodkyně, kterou zabil přistěhovalec z Mali. Francouzské úřady se nejdříve snažily čin kvalifikovat jako projev mentální choroby.

Příznačné bylo, že o této vraždě se snažila nemluvit ani francouzská média s poukazem, že jde o jednu vraždu z mnoha. Nedávno také francouzská část známého kulturního kanálu Arte raději zastavila vysílání dokumentu o muslimském antisemitismu, pravděpodobně právě proto, aby nejitřila problém, se kterým si neví rady.

Německá kancléřka Angela Merkelová

Německá otázka

Zcela jiný případ je Německo, kde žije podstatně menší židovská komunita, ale především kde se společnost stále cítí být zodpovědná za vyhlazování Židů. Je nesmyslné vinit Angelu Merkelovou z antisemitismu, jak to dělají někteří diskutující na sociálních sítích, nebo ze záměrného ubližování Židům, jak to udělal Lagerfeld.

V německých školách také - bez ohledu na to, kdo je kancléřem - funguje propracovaný systém výuky o tom, co se stalo za Hitlera. Tento systém ale nepočítá s tím, že „noví Němci“ blízkovýchodního původu těžko budou chtít sdílet německý pocit viny za holokaust.

Německá židovská komunita během předloňské migrační vlny uspořádala několik akcí na podporu uprchlíků a nadále se snaží o dialog s muslimy žijícími v Německu, s částečným úspěchem. Pokud se ale situace vyvine tak, jako ve Francii, pak má Lagerfeld pravdu – Spolková republika přijala statisíce lidí, kteří byli vychováni v nenávisti k Židům, včetně těch německých.

autor: fgl
Spustit audio