Jan Fingerland: Jak Trump z New Yorku řídí zeměkouli

Americký prezident Donald Trump při projevu v OSN
Americký prezident Donald Trump při projevu v OSN

Na Valném shromáždění OSN se politika zas tolik nedělá. To ale neznamená, že se na světovém fóru globální politika nějak neodráží.

Jedno ze zajímavých rituálních střetnutí se odehrálo mezi americkým prezidentem a jeho íránským protějškem. Trump si dal ve své řeči záležet na tom, aby vytvořil kontrast mezi případem Severní Koreje a Íránské republiky.

Vychází výbušná kniha o Donaldu Trumpovi a jde o velmi nelichotivý portrét

Americký prezident Donald Trump na připomínce obětí útoků z 11. září

Mentální schopnosti nejmocnějšího světového politika prý odpovídají úrovni žáka základní školy. Urážkami nejtěžšího kalibru častuje své nejbližší spolupracovníky. A také mu chybějí znalosti o zcela elementárních věcech.

Oba tito členové pomyslné „Osy zla“ se stali nástrojem Trumpovy sebeprezentace – a každá z těchto zemí se ujala svého partu posvém. Severokorejský vůdce se snaží Trumpa přesvědčit, že hraje jeho hru a dočkal se veřejné pochvaly za své zatím spíše symbolické ústupky.

Írán je v jiné situaci, protože Donald Trump letos jednostranně odstoupil od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu a začal obnovovat sankce proti tamní ekonomice nebo jednotlivým osobám a institucím.

Íránské okolky

Jeho cílem je přimět Teherán k dvojstrannému jednání o zpřísnění dřívější dohody. Írán zatím odolává a snaží se hrát úlohu statečného státu, který čelí arogantní supervelmoci.

Trump podcenil Čínu. Na obchodní válku doplatí hlavně americké firmy

Americký prezident Donald Trump

Spojené státy v pondělí zavádějí nová cla na čínské zboží, jehož roční import do USA dosahuje v přepočtu téměř čtyř a půl bilionu korun. Čína reaguje tarify na americký dovoz ve zhruba třetinové hodnotě. Současně Peking podal stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO).

Trumpův korejsko-íránský manévr je dalším uplatněním jeho podnikatelských metod, jež používá i v jednání o mezinárodních obchodních dohodách. Kombinuje nátlak a hrozby s nabídkami na únikovou cestu – Írán je pod tlakem, ale má před sebou vidinu severokorejského scénáře.

Teherán zatím odmítá vyhovět Trumpově nabídce na přímá bilaterální jednání. Může to souviset i s tím, že se evropské země paralelně snaží najít způsob, jak obejít americké sankce při obchodování s íránskou ropou.

Evropa pálí zboku

Proti Americe se ve svém projevu před Valným shromážděním nepřímo vyjádřil i francouzský prezident Macron. Jeho řeč obsahovala řadu témat, kterými měl posílit svou image světového státníka, třeba boj proti nerovnosti, klimatické změně nebo reformě skupiny G7. A také nesouhlas s tím, aby se izraelsko-palestinský problém řešil unilaterálně, což byla jistě reakce na Trumpův dosavadní postup.

Jan Fingerland: Dva údery do Trumpova podbřišku

Donald Trump

Kolem prezidenta Donalda Trumpa se pomalu utahuje smyčka. Po tomto týdnu je zas o něco těsnější.

Jak se ukázalo o den později, Macron už tou dobou zřejmě věděl, že americký prezident se ve středu k tomuto tématu vrátí po setkání s izraelským premiérem Netanjahuem. Americký prezident mluvil o tom, že za nejlepší výsledek by považoval dvoustátní řešení, tedy vznik palestinského státu.

To vše se děje v kontextu Trumpovy nové politiky snižování finanční podpory palestinským institucím i organizacím, které pro Palestince vykonávají různé služby. Trump se odkazuje na to, že palestinská, podobně jako pákistánská politika není vždy k Americe přátelská a není proto důvod ji platit z amerických daní.

Trumpův plán

Je tu ale ještě jeden důvod. Trump se domnívá, že dosavadní podoba financování palestinských institucí, včetně Agentury na podporu palestinských uprchlíků konzervuje stav, ze kterého není možné se v jednání s Izraelci hnout kupředu.

Jan Bednář: Donald Trump plní rekordním vojenským rozpočtem své vize

Donald Trump podepsal rekordně vysoký vojenský rozpočet

Voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří před necelými dvěma lety těsně početně převážili nad skupinou voličů jeho protikandidátky, Hillary Clintonové, přijímali nadšeně jeho rétoriku, kterou se od ní odlišoval.

Jednání mezi Izraelci a Palestinci, případně Američany jsou nyní u ledu, protože se jich Palestinci odmítají účastnit. Odvolávají se například na Trumpovo uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele. Je to ale možná také jen výmluva pro současné palestinské vedení, které není připraveno k zásadním ústupkům, což je právě stav, na který americký prezident reaguje.

Trumpovo přihlášení se k dvojstátnímu řešení ale také možné považovat za nepřímý tlak na izraelského premiéra Netanjahua, o němž se přinejmenším jeho kritici domnívají, že ani on není schopen prosadit dostatečné ústupky na své straně, i pokud by si je on sám přál.

Jan Fingerland

Trump dal nicméně ve středu najevo, že svůj plán na izraelsko-palestinský mír hodlá zveřejnit zřejmě ještě letos. Vzhledem k tomu, že žijeme v nejistém světě plném překvapení, může se stát, že Trumpova dohoda o Palestině bude na světě dřív než mír se Severní Koreou nebo Íránem.