Jan Fingerland: Izraelci se pokusí napodobit Maďary
V Maďarsku nedávno prohrál volby Viktor Orbán po zhruba šestnácti letech v čele vlády. Izraelská opozice nyní usiluje o podobný tah. Ve hře je otázka, jestli se jí podaří odstavit od moci podobně dlouho vládnoucího Benjamina Netanjahua. Není ale jisté, jestli když dva dělají totéž, stane se totéž.
Čtěte také
Volby v Izraeli se budou konat nejpozději za půl roku a ti, kdo jsou proti Netanjahuovi, v tom vidí další příležitost sesadit premiéra z funkce. To se už dvakrát stalo, naposledy v roce 2021, ale jen dočasně, než se znovu vrátil do premiérského křesla. To mimo jiné ukazuje, že Netanjahuova nepopularita u podstatné části veřejnosti k jeho politickému konci nestačí.
I v Izraeli nepochybně sledovali snahu maďarské opozice sesadit Viktora Orbána, který do maďarského politického systému „vrostl“ pravděpodobně mnohem více než Netanjahu. Maďarské opozici se to povedlo pomocí dvou kroků.
Zaprvé sestavením velmi široké koalice proti Fideszu, podle zásady všichni proti Orbánovi. A za druhé nasazením kandidáta, který nebyl Orbánovým ideologickým opakem, ale spíše lepší, nebo nějak přijatelnější verzí téhož. Tím byl Péter Magyar, ale podobný tah už opozici nevyšel v roce 2022 pod vedením konzervativního politika Pétera Márki-Zaye.
Trojkoalice
V Izraeli je situace podobná, i když ne totožná. Netanjahu je také velmi schopný politik a rétor, který dokáže přesvědčit nemalou část společnosti ne nutně o tom, že je skvělý, ale že je lepší než jakákoli alternativa. Stejně silného vyzyvatele, který by se mu mohl postavit, ale izraelská opozice zatím k dispozici nemá.
Čtěte také
Ale právě v těchto dnech se hraje o to, zda se proti němu shromáždí takové hnutí, které by mu znemožnilo znovu sestavit vládu. Dosud se spekulovalo o volebním spojení dvou středových stran expremiérů Jaira Lapida a Naftali Bennetta. Ti před pár dny vytvořili koalici nazvanou Bejachat, „Společně“. Společně by dostali více hlasů než Netanjahuův Likud, ale pravděpodobně žádné hlasy od voličů Likudu.
Dalším faktorem je rozhodnutí bývalého náčelníka generálního štábu Gadi Eisenkota vstoupit do politiky. Jako člověk z bezpečnostního prostředí (otec syna, který padl jako voják v Gaze), a navíc coby Izraelec marockého původu by měl velkou šanci přetáhnout Likudu část pravicových voličů.
Teď jde o to, jestli by je přetáhl pro svou vlastní malou stranu Jašar, anebo pro nějakou větší koalici s Bennettem a Lapidem. Ti se pokoušejí Eisenkota získat pro trojkoalici, Lapid dokonce obětavě nabídl své druhé místo na kandidátce, protože Bennet chce být nadále jedničkou.
Politologové debatují, jestli by tato trojkoalice vyvolala ve společnosti takové nadšení, aby společně získala více než je pouhý součet současných voličů, nebo zda by nebylo pro Eisenkota i celou věc protinetanjahuovské koalice výhodnější, aby kandidoval sám. Pro část pravicových voličů jsou Lapid i Bennet obtížně přijatelní. Lapid jim přijde moc levicový, Bennett nyní ve snaze se odlišit přišel s návrhy, jako je veřejná doprava o šabatu nebo zavedení občanského sňatku.
Likud B
Dalším faktorem je vznik případných dalších uskupení. Jednou je ohlášená strana Rezervisté, která je mimo jiné velmi kritická k odpíračům vojenské služby. Právě otázka Netanjahuových ústupků náboženským stranám v této věci postavila proti premiérovi několik významných Likudniků. Mluví se o vzniku jakéhosi „Likudu B“, bez Netanjahua a bez spojení s extremisty.
Podle nejrůznějších modelů by současná Netanjahuova vládní koalice doslala jen asi 51 mandátů, o deset méně, než je třeba k sestavení vlády. Široká koalice proti premiérovi by mohla dostat 60 nebo 61 křesel, je tedy na hranici toho, co potřebuje.
Jsou tu ještě další faktory, které se maďarskému vzoru nepodobají. Mluví se znovu o tom, že by prezident Herzog přece jen udělil stíhanému Netanjahuovi milost a za jakých podmínek. Pokud by například Netanjahu odešel z politiky a Likud kandidoval bez něj, přeskládalo by to volební aritmetiku. Paradoxní je, že zatímco pro nějaké zastavení stíhání se vyslovila nejvyšší státní žalobkyně, která je jinak premiérovou kritičkou, proti se postavil příslušný výbor ministerstva spravedlnosti, protože dotyčný občan nevyjádřil ochotu připustit své selhání.
A pak je tu ještě skandál kolem zdravotního reportu, podle kterého premiér v dubnu podstoupil léčbu rakoviny, aniž by o věci včas a jednoznačně informoval – přitom se vše odehrávalo v době války s Íránem. Netanjahu tedy s veřejností nehrál fér, a nejasná je i jeho zdravotní perspektiva.
Jestli Izraelci napodobí Maďary, zatím není jisté, více bude zřejmé až na podzim. Ostatně ani v Maďarsku možná Orbán se svým úplným koncem nepočítá.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
