Jan Fingerland: Cruzova válka aneb Hledá se anti-Obama
Barack Obama není považován za úspěšného prezidenta a momentálně se nezdá, že bude odcházet z funkce s velkou pompou. Nepřímo tak způsobil, že jeho nástupce bude o to konzervativnější, oč je současný prezident čím dál více nalevo.
Zdá se tedy, že republikáni nehledají nutně kompromisní osobnost, která osloví i demokratické voliče, ale naopak využijí zatím stále ještě převládající protiobamovské atmosféry a pošlou do klání o Bílý dům některého z konzervativních kandidátů.
První se už přihlásil – svou kandidaturu oficiálně potvrdil Ted Cruz. A tento politik je vskutku cosi jako anti-Obama, protože je takřka jeho zrcadlovým obrazem.
Jeho heslem, ke kterému se v projevech opakovaně vrací, je svoboda, kterou chápe zejména jako minimální roli státu v životě amerických občanů. Klade také důraz na maximální libertariánství v ekonomických otázkách, takže například žádá snížení daní a zrušení některých daňových úřadů.
Není divu, že se také snažil profilovat na boji proti Obamově reformně zdravotní péče, kterou republikáni považovali za vpád státu do soukromých rozhodnutí jednotlivých občanů. Ve snaze reformu zablokovat byl Cruz ochoten na dva týdny de facto zastavit činnost federálních úřadů.
Zároveň je zcela nekompromisně konzervativní v kulturních a sociálních otázkách, včetně větší autonomie škol, omezení sexuální výuky nebo zákazu interrupcí. Cítí se být povolán bojovat proti ochráncům životního prostředí, za právo nosit zbraň a proti ilegální imigraci, jak se sluší na republikánského kandidáta.
Apeluje také na věřící mezi americkými voliči a svou základnu evidentně hledá mezi evangelikály a příznivci konzervativního proudu Tea Party. Vyjadřuje se jako křesťan, tvrdí, že práva Američanů nepocházejí od lidí ale od „všemocného Boha“ a bojuje za to, aby v přísaze věrnosti Spojeným státům zůstala formule „před Bohem“.
Někteří republikáni dávají najevo, že sice oceňují Cruzův zápal, ale větší důvěru mají k ostřílenějším kozákům a pragmatičtějším politikům, jakým by na pravém křídle republikánské strany byl například Rand Paul.
Vzhledem k vypjaté atmosféře současné Ameriky, jak se projevila například obrovským vítězstvím republikánů v kongresových volbách, může právě ideově vyhraněný kandidát uspět. A to tím spíše, že i ti, kdo Cruzovi zrovna nefandí, přiznávají, že svým vášnivým stylem umí vyvolat u lidí nadšení.
Navzdory skutečnosti, že se Cruz stylizuje do opaku Baracka Obamy, je mezi oběma politiky řada podobností. Oba vstoupili do klání o prezidentskou funkci v dosti mladém věku. Cruzovi je nyní čtyřiačtyřicet, Obamovi bylo v této fázi jeho vývoje jen o dva roky více.
Oba se patriarchálně prezentují jako spolehliví otcové od rodin, přičemž se ovšem chlubí i svými profesionálně úspěšnými manželkami – ta Cruzova zastává vysoký post v bance.
Společné mají i to, že před kandidaturou neměli (nemají) prakticky žádné zkušenosti z exekutivních funkcí a i jejich zkušenost z celostátní politiky se omezovala na předchozí krátký pobyt v Kongresu.
Cruz se, opět podobně jako Obama, spoléhá na své řečnické umění. Ostatně už jako dvaadvacetiletý vyhrál celoamerickou soutěž v debatování a svou kandidaturu oznámil v projevu, při kterém nepoužíval čtecí zařízení. V tom ovšem připomíná také Obamovu zlatoústost, která ovšem nemá reálný vliv na výkon jeho vlády.
Ted Cruz se vyznačuje dvěma zvláštnostmi. Tou první je skutečnost, že je původně „Kanaďan“, jeho rodištěm je totiž Calgary, kde tehdy pobývala jeho matka. Ta ovšem byla americkou občankou a tak by Cruz, původně rovněž kanadský občan, měl vyhovovat ústavní podmínce, aby prezident byl rodilým Američanem.
Druhou specialitou je skutečnost, že Cruzův otec pochází z Kuby, odkud uprchl jako osmnáctiletý. Cruz je tedy nejen irsko-italského původu po matce, ale také je poloviční Hispánec. Mohl by tedy – navzdory svému odporu k ilegální imigraci - přilákat hispánské voliče, kteří jinak volí demokraty.
Poté, co doslouží první afroamerický prezident, může po něm křeslo převzít nejen demokratka Hillary Clintonová jako první žena, ale také první muž latinskoamerického původu.
Není ovšem jisté, že se bude jmenovat Cruz, protože neméně horkým kandidátem na republikánskou nominaci je floridský senátor Marco Rubio, Kubánec po obou rodičích a na rozdíl od baptisty Cruze stále ještě katolík.
Jiný pravděpodobný kandidát, bývalý floridský guvernér Jeb Bush má za ženu Mexičanku a hovoří plynně španělsky. Je tedy zřejmé, že i republikáni se mění a Amerika s nimi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
