Jan Fingerland: Co znamená, že Libanon má vládu?
O Libanonu se říká, že vlastně neexistuje. Totiž neexistuje jako jednotný stát, každý významný segment společnosti žije z velké části sám pro sebe, a také si sám spravuje své věci. Teď ale má Libanon novou vládu, a optimisté říkají, že jejím prostřednictvím zase začne jako stát existovat.
Zatím Libanon fungoval jako jakási slupka, což souviselo s řadou faktorů, jedním z nich byl spletenec souvisejících problémů – silný vliv Íránu a Sýrie na libanonské záležitosti, a to prostřednictvím domácího šíitského hnutí Hizballáh.
Čtěte také
To udělalo z celé země letadlovou loď Teheránu ve východním Středomoří, a ze sebe silnější entitu než byl samotný libanonský stát – od vlastní armády, až po bankovní a telekomunikační systém.
Hizballáh byl schopen ovlivnit nebo zablokovat téměř jakékoli rozhodnutí, a tak země například po dva roky neměla řádnou vládu. Teď ji má, a dokonce po dlouhé době bez účasti hnutí Hizballáh.
Nové začátky
Je to důsledek oslabení vlivu Íránu po zhroucení syrského Asadova režimu a pošramocení Hizballáhu v nedávné válce s Izraelem. Při sestavování vlády bez zástupců Hizballáhu tentokrát sehrál roli nezvykle otevřený a silný tlak Spojených států. A také některých bohatých arabských zemí, které za určitých okolností přislíbily finanční pomoc, jíž země potřebuje.
Čtěte také
Výsledkem tak bylo nejdříve zvolení prezidenta Josepha Aúna, který není spojen s Hizballáhem; jmenování premiéra Naváfa Saláma, a nyní i sestavení vlády. V kabinetu nechybějí ženy, ale zástupci Hizballáhu ano. Místo nich tam zasedají představitelé druhého šíitského uskupení Amal.
Vztahy mezi oběma šíitskými hnutími jsou komplikované, současně spolupracují, a zároveň soupeří. Důležitější je, že ani Amal nemá ve vládě dost zástupců na to, aby mohl blokovat rozhodnutí vlády.
Nový kabinet si vytknul především různé praktické úkoly, jako je boj s korupcí nebo obnova ekonomiky, a rekonstrukce po nedávné válce Hizballáhu s Izraelem. Příslovečným slonem v místnosti je vypořádání se s nestandardní pozicí hnutí Hizballáh v libanonské politice.
18. února vyprší lhůta, kdy se mají Izraelci stáhnout z jižního Líbanou, a jejich pozice má nahradit libanonská armáda. Ta by měla zabránit návratu Hizballáhu na původní pozice, a to i za cenu použití násilí. Pokud to neudělají, hrozí další válka mezi Hizballáhem a Izraelem.
Cesta k normálnosti
Především další cesta k normálnosti vede přes odzbrojení Hizballáhu, a případně i jeho donucení, aby fungoval jako standardní politická síla i v jiných ohledech. Bez toho nebude možné odblokovat až miliardy dolarů pomoci z různých zdrojů, které zůstávají po léta nevyužity.
Čtěte také
V libanonské společnosti je po takovém posunu poptávka, tím spíše, že se podobná šance nemusí dlouho opakovat. V současné chvíli se ale nezdá, že by se libanonská armáda a policie chystaly násilně odzbrojit soukromou armádu jedné z náboženských skupin. Prezident a premiér ale možná budou usilovat o postupné kroky.
Pochybovači zůstávají skeptičtí, zatím se libanonská armáda dostala o groteskní pohraniční potyčky s novou syrskou armádou, která zasahovala proti pašovacím trasám Hizballáhu, tedy vlastně dělala práci libanonské armády. Do toho ještě zasáhly izraelské stíhačky, které rovněž bombardovaly pohraniční tunely Hizballáhu.
Libanon je vlastně speciální případ obecnějších problémů současné arabské politiky. Vlády jsou buď moc silné nebo moc slabé, instituce a vnitrospolečnenská důvěra nedostatečné, a stát často nemá kontrolu nad vlastním územím.
Hádat, co bude dále, zatím nemá smysl. Nová vláda v Bejrútu má odhodlání a lepší podmínky s Libanonem něco dělat než většina kabinetů před ní.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
