Jan Fingerland: Číňanům možná začala chybět svoboda

2. prosinec 2022

Jak už to bývá, mnohé důležité věci se v životě i v politice stávají nečekaně. V posledních dnech se na řadě míst Čínské lidové republiky objevily protesty proti vládní politice – v té Číně, o které se tvrdí, že tam lidé netouží po svobodě nebo nevědí, co znamená vzepřít se vládě.

Rozbuškou byl požár obytného domu, při kterém zahynulo nejméně deset lidí, možná i mnohonásobně víc. Podle nepotvrzených zpráv se lidé nemohli dostat ven a záchranáři k nim kvůli mimořádně přísným protiepidemickým opatřením.

Veřejné probuzení

Už dávno se nestalo, že by v Číně lidé dávali najevo nespokojenost tak otevřeným způsobem. Někde se jen scházeli a v rukou drželi bílé listy papíru jako symbol hnutí proti příliš přísné vládní politice. Jinde se provolávala hesla i proti prezidentu Si Ťin-pchingovi a komunistické straně, nebo se protest dokonce přelil do místních nepokojů, například v Kantonu.

Čtěte také

To je nepochybně zlomové. Nové je i to, že sympatie pro toto hnutí dávali najevo i Číňané žijící v zahraničí, například studenti, kteří jinak jsou obvykle vidět na shromážděních na podporu své vlády. A v neposlední řadě není běžné, aby etničtí Číňané projevovali takto solidaritu s Ujgury, protože požár se odehrál právě v ujgurském Urumči v Sin Ťiangu.

Vláda zareagovala dvojím způsobem. Nejdříve přitáhla otěže. Obklopila pomocí zátarasů místa, kde se před tím lidé shromažďovali, a kolemjdoucím prohledávala mobily, například zda nemají naistanovanou VPN, která je v Číně zakázaná, protože umožňuje dostávat se na zakázané stránky na internetu. Současně brzy poté začala uvolňovat některé restrikce, aby upustila páru z natlakovaného hrnce.

Otázka je, zda může vláda tak snadno opustit politiku nulového covidu, kterou praktikuje takřka od počátku. Čína sice slavně vyvinula hned několik vlastních vakcín, ale proočkovanost populace je nízká a hrozí, že po uvolnění restrikcí se virus rozletí po celé Číně. Ve hře je i skutečnost, že by prezident Si de facto musel uznat chybu, protože nakládání s virem, jako kdyby to byl diverzant, je jeho dosavadní chlouba.  

Něco se stane

Jenže čínská vláda bude muset něco udělat, protože pokus vyhnout se postupnému promoření nejen napíná trpělivosti lidí, ale dopadá také dost drtivě na ekonomiku. Ta už tak má problémy, hospodářský růst se v poslední době zpomalil, naopak se začala zvyšovat nezaměstnanost, u mladých lidí kolem dvacítky se pohybuje kolem 18 procent. To je dost varovné.

Čtěte také

Právě blahobyt a jeho setrvalý růst byly součástí nepsané dohody mezi společností a její nevolenou vládou. Právě to je nejzajímavější část komplikované rovnice. V 90. letech se předpokládalo, že hospodářský růst a uvolňování ekonomiky povedou i k liberalizaci čínské politiky. To se dělo jen velmi omezeně a právě současný prezident Si Ťin-pching naopak začal zavádět řadu opatření, která utužují kontrolu nad společností.

Navíc se tak dělo bez otevřeného odporu zdola. To zdánlivě potvrzovalo tezi, že Číňané svobodu nevyžadují, ať už kvůli svým kulturním tradicím, nebo proto, že si jiný režim ani nepamatují a přísun informací je omezený.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Je možné, že obyčejní Číňané po svobodě západního typu opravdu netouží. Ale je zřejmé, že ani oni nechtějí, aby je jejich vláda zbavila té elementárnější, intimní svobody, třeba svobody jít na procházku. Co s vládou, která nezajišťuje svobodu ani ekonomickou bezpečnost?

Není jasné, jestli to všechno povede k tomu, že se lidé vzepřou orwellovskému systému, který pro ně Si Ťin-pching plánuje, a jestli právě tyto dny jsou bodem, kdy se směr čínských dějin zase obrátí. Jednou to ale vědět budeme.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio