Jan Fingerland: Cesta k mezinárodním silám v Gaze pootevřena
Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci o zřízení mezinárodních stabilizačních sil v Gaze. Jde o součást amerického dvacetibodového plánu na ukončení konfliktu v této části světa. Zřízení podobných jednotek je nutná, ale nikoli dostačující podmínka pro naplnění Trumpova záměru.
Čtěte také
Pro rezoluci, kterou navrhly Spojené státy, hlasovala naprostá většina stálých i nestálých členů Rady bezpečnosti. Dokument předpokládá, že do Gazy budou vyslány zahraniční jednotky, které budou zabezpečovat ochranu hranic, distribuci humanitární pomoci, výcvik palestinské policie a také mají zajistit odzbrojení Hamásu.
Současně text „vítá zřízení Mírového výboru“, tedy tělesa, které bude v následujících dvou letech koordinovat demilitarizaci a obnovu Gazy a také podpoří vznik a uvedení technokratické palestinské vlády, jež pak bude mít na starosti správu každodenních služeb v pásmu. Výboru má formálně předsedat sám Donald Trump.
Překážky na cestě
Rezoluci se pokusili pozměnit nebo torpédovat dva stálí členové Rady bezpečnosti s právem veta – Rusko a Čína. Nakonec se raději jen zdrželi hlasování, protože Američané úspěšně lobovali u důležitých arabských a muslimských zemí, které jeho plán podporují.
Čtěte také
Jenže věc bude čelit jiným, závažnějším problémům. Mírový výbor není ustaven a ještě ani nemá svůj aparát, jen se předpokládá, že jeho součástí bude Tony Blair. Ten ovšem kvůli válce v Iráku z roku 2003 nemá v arabském světě dobré jméno.
Stejně tak není ustavena žádná palestinská technokratická vláda pro Gazu. A Palestinská autonomie zatím neprovedla žádnou protikorupční a demokratizační reformu, která jí podle Trumpova plánu má otevřít dveře zpátky do Gazy.
Kdo vyšle vojáky?
Mírové sbory mají být vyslány už začátkem roku 2026, což je za pár týdnů. Není jasné, kdo bude ochoten vyslat své vojáky. Mluví se konkrétně jen o Indonésii a Ázerbájdžánu a dalších zatím nejmenovaných zemích. Žádná ale pravděpodobně nebude ochotna nasadit své lidi do mise, při které by bylo potřeba Hamás odzbrojovat násilně.
Čtěte také
A Hamás se v Gaze odzbrojovat evidentně nehodlá. Jeho představitel Usáma Hamdán tvrdí, že odzbrojení nebylo součástí mírového plánu. Rezoluce, která hodlá vyslat mírové jednotky, podle Hamásu upírá Gaze suverenitu a bere jí právo na „legitimní odpor proti okupaci všemi prostředky“.
Pro Izraelce je však odzbrojení Hamásu zásadní otázkou, protože to považují za jediný způsob, jak se zbavit hrozby z Gazy, ovšem sami to za dva roky války nedokázali – a teď už to možná nedokáže nikdo jiný.
Otázka priorit
Izraelská vláda se také dostala pod tlak, ale zase jiným způsobem. Američané, aby získali podporu důležitých hráčů, už v pátek zorganizovali společné prohlášení, podle kterého má Trumpův plán otevřít cestu k budoucímu palestinskému státu. Tato formulace jde nad rámec dvacetibodového plánu, který pouze uvádí, že k takovému výsledku „může“ vést.
Čtěte také
To zkomplikovalo život Benjaminu Netanjahuovi, který sám považuje za současných okolností zřízení jakéhokoli palestinského státu za smrtelné ohrožení Izraele. Jeho momentálním hlavním problémem ale je skutečnost, že Američany iniciované společné prohlášení vyvolalo nesouhlas u jeho koaličních partnerů napravo od něj – a na nich závisí i jeho premiérská pozice.
Vzniká také určitá vůle mezi skutečností, že Izrael podepsal příměří, jež spočívalo ve výměně rukojmí a vězňů a stanovení parametrů humanitární pomoci, ale nikoli dvacetibodový plán. Ten Trump představil během Netanjahuovy návštěvy Bílého domu v září a izraelský premiér ho verbálně přijal.
Nejisté faktory
Hamás mezitím úspěšně upevňuje své pozice v západní polovině Gazy a nezdá se, že by ho jeho patroni, tedy Katar a Turecko, hodlali k odzbrojení přinutit. I tyto státy ovšem alespoň formálně podporují dvacetibodový plán, který pacifikaci Hamásu předpokládá. Zatím není zřejmé, jaké jsou jejich priority a k čemu bude schopen Trump donutit zase je.
Dlouhodobý mír podle Trumpových představ je tedy závislý na množství nejistých faktorů. Prezident se však dále řítí vpřed. Nyní má na návštěvě ve Washingtonu saúdskoarabského prince Mohameda a dojednává s ním velké obchody, včetně prodeje zbraní a jaderných technologií.
Trump tedy s velkým přeformátováním regionu nadále počítá. Současně mnozí doufají, že podobné komerční i politické obchody naopak budou s navozením nějaké zcela nové a lepší situace nějak pomáhat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
