Jan Fingerland: Bude Pompeo svědčit světu?

16. březen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bývalý ředitel CIA Mike Pompeo

Asi žádná funkce v americké administrativě není pro svět tak důležitá jako State Department. Zatímco odchod Rexe Tillersona je většinou chápán jako plus, nástup Mika Pompea je kontroverznější. Může se ukázat jako dobrý tah.

Svět Pompea vnímá hlavně jako dosavadního šéfa CIA, kde ovšem působil jen asi půl druhého roku. Z titulu své funkce se ale několikrát týdně setkával s Trumpem, kterému podával informace ze svého úřadu, a oba se tedy měli možnost dobře poznat. A jak se zdá, sednou si lidsky mnohem lépe, než tomu bylo u rezervovaného Tillersona.

Pokračování spolupráce

Trump a Pompeo si nejsou blízcí jen temperamentem, ale i názory. Pompeo se netají svým velmi bojovným postojem vůči Číně, včetně její agresivní obchodní politiky.

Lépe se shodnou i v otázkách, které v následujících týdnech budou hrát obrovskou úlohu, a to je Írán a Severní Korea. Zatímco Tillerson byl otevřeným zastáncem ponechání jaderné dohody s Teheránem a vyjednávání s KLDR, Pompeo dlouhodobě tento přístup kritizuje.

Donald Trump

Trump překvapivě přistoupil na návrh Kim Čong-una na bilaterální rozhovory a jednání na nejvyšší úrovni – včetně hrozby vojenského řešení, které bude spočívat hned pod vyjednávacím stolem. Soulad prezidenta a ministra zahraničí bude důležitý.

Týká se to i Íránu. Podle neoficiálních zpráv Trump také hodlá vypovědět smlouvu o omezení tamního jaderného programu, a to i přes odpor evropských spolusignatářů. Stane-li se tak, bude to situace, která si vyžádá pevné řízení ministerstva zahraničí. Ještě je stále šance na to, že se vyhrocený postoj dua Trump-Pompeo v obou případech ukáže jako efektivní vyjednávací taktika. Nebo taky ne.

Obroda ministerstva

Nejvýraznější rozdíl je v otázce Ruska. Sám Pompeo například nejdříve popíral úlohu Moskvy v amerických prezidentských volbách, teď ale otevřeně mluví o nebezpečí ruského zasahování do blízkých voleb do Kongresu. Putina označuje za nebezpečného politika. V tom vlastně otevřeně oponuje Trumpovi. Nesouhlasí ani s přesunem ambasády do Jeruzaléma.

Zatím ale mezi oběma politiky panuje dobrá atmosféra, což je samo o sobě prospěšné. Tillersonovo napětí s Trumpem, včetně vzájemného popírání názorů toho druhého v médiích, Ameriku poškozovalo. Vedlo k podvázání schopnosti ministerstva zahraničí vykonávat efektivní zahraniční politiku, nemluvě o Tillersonově ochotě omezovat výdaje vlastního úřadu a odchodu nebo i propouštění zkušených zaměstnanců.

Americký prezident náhle odvolal z vlády ministra zahraničí Rexe Tillersona

A vedlo to i k tak absurdním důsledkům, že Spojené státy nemají své velvyslance v tak důležitých státech, jako je Jižní Korea a Turecko, ale také Saúdské Arábie a Egypt. Pompeo tedy může obnovit postavení State Dapartmentu v administrativě a vůbec rehabilitovat zahraniční politiku jako důležitý obor vládnutí v Americe.

Republikáni a republikáni

Jeho kritici poukazují na to, že vzešel z pravého okraje republikánské strany, hlásí se k Tea Party a má za sebou vyjádření, které jsou prý protimuslimská. Pompeo je ale v řadě ohledů zkušený člověk, který s vyznamenáním absolvoval West Point a Harvard Law School a má nějaký názor na politiku a stát.

Jan Fingerland

A když už jsme u otázky pravicovosti a republikánství. Proti jeho jmenování, a proti jmenování jeho nástupkyně do čela CIA Giny Haspelové, se postavil předloňský uchazeč o republikánskou nominaci pro prezidentské volby Rand Paul. Ten se domnívá, že lidé jako Pompeo a Haspelová reprezentují příliš silný stát, který ohrožuje práva občanů, včetně podpory waterboardingu podezřelých z terorismu, a dalších praktik.

V každém případě platí, že bude-li Pompeo potvrzen, stane se prvním šéfem CIA, který přesedlal na ministerstvo zahraničí.

autor: fgl
Spustit audio