Jan Fingerland: Bez slitování aneb Proč džihádisté natáčejí své vlastní zločiny?
Proč lidé zabíjejí, a nebo spíše: Proč zabíjejí rádi, krutě, a dokonce se u toho nechají natáčet? Řeč je samozřejmě o bojovnících Islámského státu, kteří zavedli zvyk nahrávat si vlastní zločiny, což některé autory vedlo k přirovnání jejich tvorby k pornografii.
Obzvláštní krutost projevovali lidé z ISILu od počátku. Určitá omezení si kladou v Iráku. Mají totiž před očima chybu, kterou udělala jejich předchůdkyně Al Kajda před několika lety, když zbytečnou krutostí proti místním lidem vyvolala povstání, které vedlo až k jejímu vyhnání.
Menší starosti si dělají v Sýrii, kde je také větší podíl zahraničních džihádistů než v Iráku. Omezení si pak bojovníci Islámského státu při páchání krutostí nekladou, pokud se jedná o šíity, o Kurdy nebo o další skupiny, včetně jezídů. Důvody, proč je tato krutost tak bezuzdná, jsou nejméně čtyři.
Zaprvé Islámský stát se snaží vyvolat paniku. Nesmírná krutost bojovníků ISILu, která paradoxně vyvolala už i samotné Al Kajdy odpor, jim v prvních týdnech zajistila snadná vítězství. Irácká armáda se v podstatě rozpadla a velitelé nechávali své vojáky napospas džihádistům. Výsledkem byly popravy stovek zajatých iráckých vojáků. Stejnou metodu před pár dny uplatnili i v Sýrii.
Vedle vyvoláváni děsu je druhým důvodem skutečnost, že ISIL pravděpodobně nechává svým lidem volnou ruku, a vlastně je tím odměňuje. Jde při tom o lidi, kteří dosud nedokázali řídit vlastní život a náhle mají možnost rozhodovat o životech jiných lidí. Zdá se, že zabíjení je zaujalo a prolitá krev jen zvyšuje jejich potřebu prolévat další.
Izraelští výzkumníci při studiu myšlení džihádistů zjistili, že tito lidé uvažují podobně jako gambleři, kteří se nemohou nasytit. Tady už nejde o politiku a možná ani o náboženství, ale o zcela jiné sklony a pudy.
S tím souvisí třetí důvod. Okázalá krutost je jedním ze způsobů, jak vypálit rybník všem ostatním islamistickým hnutím a strhnout na sebe pozornost všech potenciálních rekrutů, včetně těch, kteří žijí v Evropě. Podle odhadů jsou jich na bojišti už tisíce a další tisíce teprve čekají na své naverbování a indoktrinaci.
Islámský stát vedle toho dokázal vytvořit zcela nový fenomén jakéhosi džihádistického turismu, v němž zpracovaní mladí muži i ženy přijíždějí do Sýrie a očekávají, že zažijí něco silného. Mnozí z nich mají slušnou šanci, že se opravdu nudit nebudou.
Za jiných okolností by tito lidé propadli drogám nebo zločinu. Vlastně se jedná o reprodukci logiky kultury gangů, v níž se její členové vzájemně ujišťují o své ceně a o bezcennosti ostatních na základě vlastních, autonomních pravidel jednání.
Specifickým případem jsou pak popravy dvou amerických žurnalistů, tedy lidí, kteří by ani podle pravidel války uplatňovaných v době raného islámu, na něž se ISIL odvolává, neměli být bráni do zajetí nebo používáni jako rukojmí.
V případě obou popravených platí všechny zmíněné důvody, jsou tu však určitá specifika. Je typické, že vraždy byly pečlivě připraveny a stylizovány jako podívaná. A to podívaná pro západního člověka.
Vše se děje jakoby pro kameru. Vykonavatel popravy mluví k divákům a míří proti nim nožem. Je oblečen do černého, zatímco jeho oběť musí klečet, je ponížená, spoutaná a oblečená do oranžové barvy. To je barva, v níž se objevovali vězňové na Guantánamu, ztělesnění všeho zla v očích mnoha islamistů.
Celý film je po natočení pečlivě sestříhán, aby se jeho účinek ještě zvýšil. Ale jaký účinek? Pravděpodobně má dva adresáty. Jedním je konsternovaná západní veřejnost. Ta si ovšem zároveň nedokáže odpustit, aby se videu vyhnula, případně ho dále šířila. Dokonce i facebookové a emailové hromadné výzvy proti jeho šíření vlastně plní zadání džihádistických filmařů.
Druhým adresátem jsou mladí západní muslimové. Tedy přinejmenším ti z nich, kteří se mohou stát dalšími bojovníky v řadách Islámského státu a například mu poskytnout know how o tom, jak se dělá džihádistická reklama pro západní oči a uši.
Vždyť i sám vrah na videu je vybrán tak, aby byl člověkem ze Západu – mluví britským přízvukem a pravděpodobně se v Británii narodil a vyrostl, přičemž je možné, že toho o islámu ví méně než novináři, které zabil.
Je možná ještě jeden specifický důvod, proč Islámský stát nevyslyšel úpěnlivé prosby ze strany matky Stevena Sotloffa, druhého zavražděného novináře. Vykonavatel popravy specificky zmínil americké nálety na pozice Islámského státu jako důvod, proč musí Sotloff zemřít.
Americké nálety na pozice islamistů velmi pravděpodobně značně poškodily plány Islámského státu postupovat na sever proti Kurdům a na jih proti irácké armádě. Nyní dokonce museli na některých místech ustoupit. Hrozby smrtí dalších rukojmí jsou pravděpodobně reakcí na tyto neúspěchy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
