Jan Fingerland: Ajatolláhové zkoumají Kimovu hlavu

13. červen 2018

Jednání o severokorejském jaderném programu zajímá celý svět. V Teheránu ho ale sledují ještě o něco pozorněji než ostatní.

Jejich situace je v některých ohledech podobná. V obou případech jde o problematické režimy, které vynaložily velké úsilí k získání jaderných zbraní a ohrožují americké spojence v regionu.

Touha po bombě

Je tu samozřejmě také řada odlišností. Zatímco KLDR jadernou zbraň prokazatelně má, Írán ji nemá a i kdyby chtěl, nedokázal by jí ihned vyrobit. Odlišné jsou oba režimy, Severní Korea je izolovaný totalitní režim, Írán je náboženská diktatura s určitou mírou autonomie společnosti a kontakty se světem.

Jefim Fištejn: Severní Korea po Singapuru

Kim Čong-un

Představivost novinářů v těchto dnech nejvíc přitahují výsledky singapurského setkání prezidenta Trumpa se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.

Rozdíl je i v tom, že Severní Korea zřejmě chce mít jadernou zbraň hlavně jako nástroj uchování svého režimu. Vládcové Íránu pravděpodobně usilovali o jadernou zbraň coby deštník pro regionální expanzi. I když trvají spekulace o vlivu apokalyptického proudu, který by mohl chtít konec světa navodit třeba i uměle, vyvoláním totální války.

Je tu samozřejmě zásadní odlišnost v tom, že se Severní Koreou dosud žádná relevantní dohoda nebyla a není ani po singapurském setkání. V případě Íránu existuje dva roky stará mezinárodní dohoda, která do určité míry fungovala a cestu Teheránu za jadernou zbraní by mohla zpomalit zhruba o desetiletí.

Trumpova záhada

Jak známo, prezident USA nedávno stáhnul americký podpis pod dohodou s Íránem, což mimo jiné znamená návrat sankcí proti Íránu a ohrožení celé dohody. Íránský nejvyšší duchovní vůdce Chámenejí vzkázal Kimovi, ať si dá pozor, protože Amerika své dohody nedodržuje. Nemá tedy věřit ničemu, co mu Washington slíbí.

Dlouhodobým vítězem summitu bude Kim Čong-un, myslí si koreanista

Kim Čong-un a Donald Trump

Americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un na summitu v Singapuru uzavřeli společné prohlášení. KLDR se v něm zavázala k úplné denuklearizaci Korejského poloostrova. Co to ale ve skutečnosti bude znamenat?

Naopak zástupce Trumpova poradce pro národní bezpečnost Abrams tvrdí, že odstoupení od dohody s Íránem bylo načasováno před jednání se Severokorejci zcela vědomě. Měl tím být vyslán signál, že dohoda íránského typu není pro Trumpa dost dobrá a Kim nemá v nic podobného doufat.

Ujednání s Íránem totiž neuzavřelo pro Teherán cestu k získání jaderné zbraně ani neomezila vývoj nosičů, které by nukleární hlavici dopravily na mnohatisícovou vzdálenost. Kim by se podle Trumpových představ měl zavázat k úplné a trvalé denuklearizaci.
Z případného Trumpova úspěchu v jednání s Kimem, jakkoli je nejistý, by pro Írán vyplývaly velmi nepříjemné důsledky.

Zaprvé by se ukázalo, že dohoda skupiny 5+1 s Teheránem mohla být mnohem lepší. Přesvědčilo by to i váhavé Evropany k většímu tlaku na íránské partnery. A za druhé, uvolnilo by to Trumpovi ruce pro otázku Íránu a jeho jaderného programu. Korea a Írán, dosud spřízněni jadernou volbou, by se vypravili každý svou cestou.

Bez spojenců

Kritici Trumpova postupu zdůrazňují, že jeho obchodní přístup zcela opomíjí jakékoli strategické aspekty podobných dohod. Sliby, které KLDR dal, prý narušují sedm desítek let budování vztahů USA k východoasijským spojencům, včetně Jihokorejců – ti se dozvěděli, že Amerika je ochotna omezit své bezpečnostní závazky vůči Soulu. Ostatně i v jiných ohledech se Trump projevuje jako někdo, kdo nerozumí hodnotě spojenectví a soustředí se na dosažení „dobrého dealu“.

Thomas Kulidakis: Blamáž v Singapuru aneb je jedno, na čem se Donald s Kimem dohodli

na základě minulých zkušeností se nedá věřit Donaldu Trumpovi ani Kim Čong-unovi

V Singapuru se sešli nedůvěryhodný s proradným. Takže je úplně jedno, na čem se dohodli. Stejně tak je zbytečné poukazovat na vágnost dohody.

Podobně jako Íránci proto celou věc bedlivě sledují i Izraelci, kteří vnímají íránské jaderné plány jako existenční hrozbu. I oni by rádi viděli Trumpův úspěch v jednání s KLDR. Jejich postavení je od jihokorejského nebo japonského odlišné v tom, že se zatím dokázali vždy ubránit samy, nehostí americké jednotky, které by měly takovou úlohu.

Íránci, Izraelci i komentátoři jsou na tom ale v posledku stejně – ujednání ze Singapuru je tak vágní a jeho upřesnění, natož uplatnění budou trvat tak dlouho, že zatím nikdo nemůže říci nic určitého.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.