Jan Bumba

Několik evropských zemí už projevilo odhodlání vyslat své jednotky na Ukrajinu, aby dohlížely na případný klid zbraní. Debatují o tom poslanci Růžička (ANO) a Žáček (ODS). 

Část zemědělců se obává levného dovozu z Jižní Ameriky a ztráty konkurenceschopnosti, podle ekonoma ale zapomínají, že pobírají královské dotace.

Od příštího školního roku by děti měly dostávat třeba méně červeného masa či brambor a naopak více luštěnin. Podle Státního zdravotního ústavu nebude změna radikální.

„Stěží najdete člověka, který by chtěl pokračování války. Ale mír musí být spravedlivý a trvalý. Lidé chtějí jistotu, že se tato hrozná válka nebude opakovat,“ zdůrazňuje.

„Němci ztráceli důvěru ve schopnost zavedených stran řešit problémy země, z čehož těžila AfD, která je v opozici vůči celému establishmentu,“ vysvětluje Tomáš Lindner.

„Musíme najít někoho, kdo bude schopen Trumpovi říci, že jediným diktátorem v tom konfliktu je Vladimir Putin, protože si udělal parodii na volby,“ dodává europoslanec.

„Všechny evropské národy čekají těžké časy. Ruská agrese neskončí s válkou na Ukrajině, protože Putin chce obnovit Rusko v hranicích sovětské říše,“ říká Jörg Nürnberger.

Podle Trumpa mohla Ukrajina už dávno uzavřít dohodu s Ruskem. „Otázka nikdy nebyla, zda šlo válku ukončit dříve, ale za jakou cenu,“ podotýká Tomáš Valášek.

„Lidé mají pocit, že žijeme v bezpečné době a že nám nic nehrozí. Ale bezpečnostní ohrožení jsou tady a jsou velmi vážná,“ zdůrazňuje.

„Spojeným státům jde spíš o těch 300 miliard dolarů, které Evropané nazývají zmraženými aktivy Ruska. O nich mluví jako o reparacích pro Ukrajinu,“ míní ukrajinistka.