Jan Fingerland: Trump překvapil vynalézavým plánem
Kdo se chce bezpečně plavit, měl by pro to něco udělat. Na této prosté logice je založen zatím poslední plán Donalda Trumpa. S tím, že americký prezident tím možná sleduje i své vlastní cíle.
Jan Bednář: V Perském zálivu roste napětí, mezinárodní dopravu je třeba chránit
11. červenec 2019
Mezinárodní napětí kolem Íránu má další pokračování. Nejnovější incident, k němuž došlo ve středu na okraji Perského zálivu, v Hormuzském průlivu, určitě není jen problémem dvou zemí, jichž se bezprostředně týká, Británie a Íránu, ale naléhavě připomíná celému okolnímu světu, že napětí v této oblasti trvá a mohlo by mít vážné následky.
Co se vlastně stalo? Tři menší ozbrojené lodě elitních íránských revolučních gard, které se běžně pohybují v této oblasti, se neúspěšně pokusily zadržet britský tanker, který proplouval Hormuzskou úžinou.
Íránci podle Londýna nařídili tankeru, který se pohyboval v mezinárodních vodách, aby změnil kurz a zastavil v nedalekých vodách Íránu, avšak tento záměr vzápětí překazila fregata britského vojenského námořnictva, která tanker v nevelké vzdálenosti doprovázela. Britská fregata namířila na íránské lodě zbraně a vyzvala je, aby se stáhly, což ony učinily a tím incident de facto skončil.
Je to ale nebezpečný incident a nemusel skončit dobře, kdyby zrovna britská fregata nebyla nablízku nebo kdyby se Íránci pak zachovali jinak. S naléhavou inciativou chránit mezinárodní dopravu v Perském zálivu přišly v minulých dnech Spojené státy a nejnovější incident jen znovu potvrzuje, že něco takového je nutně zapotřebí.
Revoluční gardy stupňují napětí
Možná se něco podobného dalo očekávat. Minulý týden totiž zadržely právě britské úřady u Gibraltaru na jihu Pyrenejského poloostrova pro změnu íránský tanker, který podle Londýna převážel ropu do Sýrie v rozporu se sankcemi Evropské unie. To samozřejmě Írán velmi popudilo a vrchní velitel íránského námořnictva to komentoval slovy, že Británie a USA toho budou litovat a naznačil jakousi blíže neurčenou odvetu.
Jan Fingerland: Íránci ani Evropané Trumpa nechtějí, ale potřebují
Írán přestal dodržovat další část dohody o svém jaderném programu. Vypadá to, jako kdyby epochální mezinárodní ujednání nevydrželo ani tři roky. Nebo ano?
Britská ministryně obrany Penny Mordauntová po zásahu pochválila posádku britské fregaty a poděkovala královskému námořnictvu, ale britská vláda zároveň zdůrazňuje, že nechce stupňovat napětí v této oblasti. „Jsme tímto činem velmi znepokojeni a vyzýváme íránské úřady, aby zmírnily napětí v regionu,“ uvádí se v prohlášení britské vlády.
Analytik BBC pro záležitosti obrany Jonathan Marcus považuje za obzvlášť varovné už to, že v íránském vojenském systému zřejmě existují elementy – jako jsou námořní oddíly revolučních gard – které neváhají stupňovat napětí a vyvolávat provokace.
Britská vláda je teď postavena před otázku, zda posílit vojenskou přítomnost v oblasti v zájmu zajištění bezpečnosti dopravy anebo žádné další vojenské lodě do této oblasti neposílat, aby nevznikalo nové napětí. Nejde ovšem jen o Británii, nýbrž o všechny země, které z této oblasti dovážejí ropu.
Moskva i Peking vyzývají ke zdrženlivosti a nejspíš bude muset v dohledné době dojít k nějakému mezinárodnímu jednání a pokusu nalézt přijatelné řešení.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
