Jan Bednář: USA a EU vyhlásily sankce kvůli Krymu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lidé oslavují výsledek referenda na Krymu

Spojené státy a Evropská unie jistě nechtějí jen nečinně přihlížet tomu, co se nyní v režii Kremlu děje na Ukrajině, ale zároveň si uvědomují, že májí jen poměrně velmi malé možnosti do tamního vývoje skutečně zasáhnout. Omezují se proto na kroky, které jsou spíše symbolické.

Západní státy ohlásily předem, že neuznají výsledek referenda na Krymu a že považují toto hlasování za nelegální. Referendum se však uskutečnilo a skoro 97 procent tamních voličů podpořilo oddělení Krymu od Ukrajiny a jeho připojení k Rusku.

Krymský parlament pak po oficiálním oznámení výsledku referenda vyhlásil nezávislý stát s názvem Krymská republika a požádal o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Další vývoj v tomto směru bude nepochybně následovat v úterý, kdy mají o celé věci jednat na společném zasedání obě komory ruského parlamentu (Rada federace a státní Duma) a svůj projev k tomu předem ohlásil i sám ruský prezident Vladimír Putin.

Ministři zahraničí Evropské unie se proto v pondělí v Bruselu shodli alespoň na minimálních sankcích, namířeným proti Rusku: zmrazení majetku 21 vybraných oficiálních činitelů a omezení jejich cest do EU. Jedná se o 13 ruských občanů (politiků a armádních velitelů) a 8 občanů Ukrajiny, kteří se podíleli na přípravě a uskutečnění referenda.

Spojené státy krátce na to ohlásily podobné sankce proti 11 ruským a ukrajinským politikům, mezi nimiž jsou i poradci ruského prezidenta Putina. Americký prezident Obama se rozhodl zmrazit jim bankovní účty v USA a zakázat jim cesty do Spojených států.

Čtěte také

Pro dotčené politiky a vojáky je to jistě osobně nepříjemné, ale na výsledku nynějšího politického a vojenského vývoje na Krymu to nic nezmění.

Výčet sankcí vůči Rusku samozřejmě nekončí. Evropská unie si ponechala možnost vyhlášení dalších, zejména přísnějších ekonomických opatření, až se koncem týdne sejdou její nejvyšší představitelé na pravidelné schůzce.

A nelze zapomenout ani na sankce, které už byly vyhlášeny dříve. Před dvěma týdny skupina G7 ostře odsoudila nasazení ruské armády na Ukrajině a zastavila přípravy summitu, který se měl spolu s Ruskem konat v červnu v Soči.

Evropská unie už také přerušila jednání s Ruskem o uvolnění vízové povinnosti a o nové obchodní a partnerské dohodě.

A Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pozastavila minulý týden proces přijímání Ruska za svého člena.

Je ale nutné si uvědomit, že vyhlašování sankcí v Evropské unii musí jednomyslně schválit všech 28 členských zemí. Některé z nich, například Řecko, Kypr, Itálie, Španělsko a Portugalsko, nemají zájem postupovat v té věci příliš rychle. A tak se může stát, že výčet sankcí nakonec nedosáhne rozměrů, které by si přály mnohé jiné země, včetně České republiky.

Je dobře, že český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a předseda české vlády Bohuslav Sobotka se v této věci vyjadřují dost jednoznačně. Patříme k té části Evropy, která má s Ruskem neblahé historické zkušenosti – po válce a z roku 1968 – a měli bychom být schopni tuto naši zkušenost předat dál.