Jan Bednář: Obama získává podporu k zásahu v Sýrii

4. září 2013

To, co se v těchto dnech děje, je mnohem důležitější, než to na první pohled vypadá. Americký prezident Obama hledá podporu pro vojenský zásah v Sýrii nejen doma ale i na mezinárodní scéně a svět i Amerika se názorově štěpí.

Po debaklu v britském parlamentu, který zcela nenadále nepodpořil premiéra Camerona s návrhem, aby se Británie zúčastnila akce v Sýrii po boku Spojených států, zůstává dnes jediným vojenským spojencem americké vlády Francie. Francouzský prezident Holland sice podle ústavy nemusí žádat Národní shromáždění o souhlas k útoku na Damašek, ale nejspíš to ještě udělá proto, aby nezůstal v rozhodování osamocen.

Podobně ani americký prezident Obama nemusel Kongres žádat o podporu předem - mohl to udělat později, ale přesto se rozhodl s vojenskou akcí raději počkat. Jeho předchůdce George Bush by na jeho místě nejspíš vůbec neváhal a v této chvíli by už létaly americké rakety do Sýrie.

Důvodem tohoto couvání a zvažování okolností je zvláštní povaha syrské krize. Všichni sice dávno dobře vědí, že režim prezidenta Asada je nelidský a zaslouží si jedině padnout. To však dosud nebylo důvodem k intervenci. Svět je znechucen tamní občanskou válkou, která si už vyžádala na 100 000 lidských životů a vyhnala za hranice Sýrie přes dva miliony uprchlíků. Ale ani to doposud nepřimělo západní státníky k intervenci.

Příčinou chystané vojenské akce je teprve použití chemických zbraní. Tím syrský režim překročil hranici, kterou je Západ ochoten tolerovat. 21. srpna letošního roku – náhodou v den, kdy jsme si u nás připomínali 45. výročí vojenské intervence Varšavské smlouvy v Československu – zahynulo na předměstí Damašku přes čtrnáct set lidí, z toho 426 dětí, po vdechnutí neviditelného plynu.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun to označil za „strašný válečný zločin“.
Chybí však jistota, kdo jej spáchal.

Americký ministr zahraničí John Kerry, ministr obrany Chuck Hagel a náčelník štábu velitelů americké armády, generál Martin Dempsey odpovídali včera tři a půl hodiny na otázky členů Kongresu. Výsledkem jejich slyšení je návrh rezoluce výboru senátu pro zahraniční vztahy, která schvaluje omezenou vojenskou akci v Sýrii.

Prezident Obama tak získal na svou stranu vlivnou skupinu kongresmanů. Teď ještě musí získat světové politiky a veřejné mínění. Syrská krize bude nepochybně hlavním námětem nadcházející schůzky představitelů G20 v Rusku. A klíčovou věcí tam bude dorozumění Baracka Obamy s Vladimírem Putinem.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.