Jan Bednář: Nobelova cena míru jde do správných rukou

11. říjen 2013

Organizace pro zákaz chemických zbraní má sídlo v Haagu a vznikla v roce 1997 proto, aby pomohla uvádět do života celosvětovou Konvenci zakazující chemické zbraně z roku 1992. Organizaci tvoří 189 členských zemí, které Konvenci podepsaly a má přibližně 500 zaměstnanců, kteří mají za úkol evidovat a likvidovat všechny existující chemické zbraně kdekoli na světě.

Jak známo, v Evropě byly chemické zbraně poprvé použity v první světové válce se strašlivým devastujícím účinkem. Od té doby lidstvo usiluje o jejich zákaz a pokud možno i jejich úplné zničení, aby nebyly použity ani nikdy v budoucnu anebo se nedostaly do nepovolaných rukou.

Bohužel tato snaha nadnárodních institucí zatím není příliš úspěšná. Nejen vojenské supervelmoci, Spojené státy a Rusko, si své zásoby chemických zbraní dosud ponechaly, ačkoli se už před lety zavázaly k jejich zničení. Také řada menších a lokálních vojenských mocností zřejmě chemické zbraně dále má, kdesi tajně uložené: buď si je dříve tyto země samy vyrobily anebo je nakoupily na neoficiálním světovém trhu se zbraněmi.

Patří mezi ně i některé autokratické režimy na Blízkém Východě, konkrétně Sýrie, kde už dva a půl roku zuří občanská válka. Není také žádným tajemstvím, že právě tyto blízkovýchodní režimy, jako je Sýrie, získaly v minulosti chemické zbraně od svého politického spojence, Sovětského svazu a jeho satelitů, mezi nimiž kdysi figurovalo i komunistické Československo.

Spojené státy a Rusko jsou dnes ovšem členy Organizace pro zákaz chemických zbraní a obě tyto mocnosti samozřejmě podepsaly celosvětovou Konvenci zakazující použití chemických zbraní ve válce. Dnes tedy ani Rusko nemá radost z toho, že tyto zbraně byly nedávno použity v Sýrii. Během syrské občanské války byly už chemické zbraně použity vícekrát, ale nikdy k tomu neexistovaly tak přesvědčivé důkazy jako při srpnovém útoku na předměstí Damašku, kde smrtící plyn zabil přes 1400 lidí, včetně stovek dětí.

Právě tento incident měl být pak důvodem „trestné výpravy“ Spojených států proti syrskému režimu a teprve bezprostřední hrozba americké odvety přinutila syrského prezidenta Assada k tomu, aby souhlasil s tím, že se chemických zbraní vzdá. Podle nedávné americko-ruské dohody má být syrský chemický zbrojní arzenál zlikvidován do poloviny příštího roku, ale to se ještě uvidí.

Nobelův výbor tedy vstupuje udělením letošní Nobelovy ceny za mír do horké politické reality a na rozdíl od minulých let si tentokrát vysloužil pochvalu za své rozhodnutí ze všech stran, nejen ze západní Evropy a severní Ameriky, ale dokonce i z Ruska.

autor: Jan Bednář
Spustit audio