Jan Bednář: Nizozemsko nese část viny za masakr ve Srebrenici. Pozůstalé odškodní
Odvolací soud v Haagu v úterý v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozemsko nese část viny na masakru bosenských muslimů ve Srebrenici v roce 1995.
Od vypuknutí válek v bývalé Jugoslávii nás dělí už více než čtvrt století, ale jejich následky jsou dosud živé a velmi bolestné pro statisíce lidí žijících na Balkáně.
A asi největším zločinem, k němuž došlo během válek v bývalé Jugoslávii, bylo zavraždění osmi tisíc muslimských mužů ve Srebrenici v roce 1995. Považovalo se to za nejhorší válečný zločin v Evropě od druhé světové války.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, který po skončení válek na Balkáně ustanovila OSN, označil masakr ve Srebrenici za genocidu. A před tímto tribunálem skončili také dva hlavní strůjci masakru, tehdejší vojenský velitel bosenských Srbů Ratko Mladič a někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžič, který byl až loni definitivně odsouzen ke 40 letům vězení, zatímco na verdikt soudu pro Mladiče se stále čeká.
Za účast na masakrech však byly mezitím odsouzeny desítky dalších lidí k mnohaletým trestům v Srbsku, v Bosně i v Haagu, třeba členové srbské polovojenské jednotky zvané Škorpioni, která muslimy zabíjela.
Výmluva neexistuje
Zavinění nizozemských vojáků však je od počátku sporné. Nizozemci sloužili v rámci mírového sboru OSN jako tzv. modré přilby a jejich úkolem bylo dohlížet na bezpečnost lidí v tzv. mírové zóně ohraničené kolem Srebrenice.
Jsou vini tím, že nezabránili zatýkání muslimů, když Srebrenici obklíčily a vnikly do tohoto prostoru bosenskosrbské jednotky. Na jejich obhajobu se ale uvádí, že byli na vojenský odpor proti Srbům nedostatečně vyzbrojeni.
Nizozemci nedokázali odradit odhodlaného agresora, který porušil dohody sjednané OSN. A můžeme se ptát, proč byli tak málo vyzbrojeni. Nikdo si zřejmě v Nizozemsku nedovedl představit, že dojde k takovému masakru. Netušili to tehdy ani jiní evropští politikové a vojenští činitelé.
Podle odvolacího soudu v Haagu však nese Nizozemsko část viny za tehdejší události, konkrétně za deporataci asi 300 muslimů z vesnice Potočari. Ačkoli mírové sbory OSN mají imunitu před trestním stíháním, Nizozemsko teď bude muset vyplatit rodinám obětí odškodné. Jeho výši určí další soudní řízení.
Pro „modré přilby“ z verdiktu plyne jen poučení – když dostanou úkol, musí ho splnit a musí být připraveni a vyzbrojeni na všechny okolnosti a situace, které mohou nastat. Výmluva neexistuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
