Jan Bednář: Nejisté vyhlídky mírové konference o Sýrii

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bojovníci syrské opozice

Už v květnu ohlásily Spojené státy s Ruskem, že uspořádají mírovou konferenci, která by měla ukončit občanskou válku v Sýrii. To byla ale jenom proklamace a nebylo stanoveno ani žádné datum, kdy by se konference měla uskutečnit.

Její příprava se rozběhla doopravdy až v uplynulých dvou měsících. Po dvou a půl letech konfliktu, který si vyžádal přes 100.000 lidských životů a několik milionů lidí vyhnal z domovů, nastal zásadní obrat v pohledu světa na občanskou válku v Sýrii teprve 21. srpna, kdy bylo na předměstí Damašku nezvratně zjištěno použití chemických zbraní.

Podle Spojených států tyto zbraně použila vládní vojska v boji proti povstalcům, ale zároveň zahynuly i stovky nevinných civilistů včetně mnoha dětí. Jak známo, použití chemických zbraní ve válce nepřipouštějí mezinárodní konvence, a americká vláda prezidenta Obamy se proto rozhodla pro „trestný“ úder proti vojskům syrského prezidenta Asada. Po chvíli váhání však z amerického útoku sešlo, když Moskva nabídla východisko, a tím je likvidace všech syrských chemických zbraní pod dohledem mezinárodních inspektorů.

Včera se v Londýně sešli zástupci Spojených států a deseti evropských a arabských zemí, aby vyjádřili podporu mírové konferenci, která ukončí krvavý syrský konflikt a připraví politické řešení. Měla by se uskutečnit v Ženevě koncem listopadu.

„Ta válka neskončí na bojišti,“ řekl v Londýně americký ministr zahraničí John Kerry, „ale jen vyjednáváním. A jedinou alternativou k jednání je pokračování zabíjení.“

Ministři zahraničí Británie, Spojených států, Francie, Německa, Itálie, Spojených arabských emirátů, Egypta, Saudské Arábie, Jordánska, Kataru a Turecka se včera shodli na tom, že životně důležitá na konferenci bude účast umírněné syrské opozice. A v tom je právě velký problém.

Západ podporuje umírněnou politickou opozici vůči syrskému režimu, která působí převážně v exilu v Turecku. Vnitřní podmínky v Sýrii jsou ale zřejmě jiné. Minulý měsíc podepsala řada velitelů syrských povstaleckých skupin prohlášení, které se distancuje od exilového vedení a vyzývá k novému sjednocení pod „jasným islámským rámcem“.

Jak podotkl britský ministr zahraničí William Hague, „nebudeme-li podporovat umírněnou opozici, která chce zavést v Sýrii demokratický a pluralitní systém, který není založený na sektářství, zbude syrskému lidu na výběr jenom Asad a extremisté.“

Vyhlídky ženevské mírové konference navíc komplikuje fakt, že syrská exilová opozice odmítá jednat přímo s režimem. Její vůdce Ahmad Džerba v Londýně prohlásil, že se konference nezúčastní, nebude-li se jednat o Asadově odchodu ze scény, což kontrastuje s pondělním výrokem syrského prezidenta, že hodlá příští rok znovu kandidovat ve volbách.

Definitivní rozhodnutí exilové opozice, zda se mírové konference zúčastní, se čeká za týden. Pokud by se opravdu rozhodla nezúčastnit, Západ situaci asi nevyřeší a vyhlídky na mír v Sýrii se znovu vzdálí.