Jan Bednář: Kypr opatrně otevírá banky

28. březen 2013

Finanční krize eurozóny nabrala v minulých dnech na Kypru nové obrátky a znovu se názorně ukázalo, jak chatrně bylo před lety nastaveno zavedení společné evropské měny. Dozvídáme se z úst odborníků, že už před rokem, když vypukla finanční krize v Řecku v plné síle, mělo být evropským politikům a střízlivě uvažujícím ekonomům jasné, že ani Kypr se dlouho neudrží. Přesto nic viditelného neudělali, aby tomu zabránili a nepokoušeli se situaci řešit. Jakoby čekali, až všechno dospěje k bodu, odkud není návratu, kdy už je možné jen „vyhlásit bankrot“ se všemi politickými a ekonomickými důsledky.

Bylo přece obecně známo, že se Kypr v posledních dvou desetiletích stal jakýmsi evropským „bankovním rájem“. Jeho bankovní sektor nabobtnal do nebývalých rozměrů, mnohonásobně větších, než odpovídalo velikosti země. Josef Kotrba, jeden z odborníků, kteří se k tomu dnes vyjadřují, to vysvětluje: bankovní sektor na Kypru dával „dobré zaměstnání zástupům tamních občanů“, kteří by jinak museli hledat obživu v jiných, méně lukrativních oborech. Kypřané nacházeli zaměstnání jako právníci, správci zahraničních firem a jejich auditoři. Luboš Smrčka z Vysoké školy ekonomické v Praze k tomu dodává: „Kypr cíleně a dlouhé roky poskytoval daňově velmi přívětivé prostředí, což dalo vysoce honorovanou práci tisícům bankovních úředníků, právníkům a jejich asistentkám, auditorům a dalším specialistům na finanční služby.“ To vše díky výhodné daňové sazbě tamních bank a přimhouřeným očím a benevolenci regulátorů tohoto rezortu, kteří zřejmě přehlíželi i praní špinavých peněz. Kyperská ekonomika pak připomínala hodně „odvázané kasino“, kde se točí obrovské peníze a kde se nikdo nikoho na nic neptá.

Teď tedy tato „nafouklá bublina splaskla“ a neúměrný bankovní sektor Kypru je ztracený. Země přijde podle odhadu ekonomů jen v první chvíli o 10 procent DPH a hospodářský úpadek bude následovat: vysoká nezaměstnanost, snížení příjmů domácností a pokles domácí poptávky způsobí dominový efekt.

Dnes už je asi jasné, že Kypr se nikdy neměl stát součástí eurozóny a snaha ho v ní udržet bude Evropu stát miliardy eur. Evropská unie dnes posílá na Kypr finanční pomoc v hodnotě deseti miliard eur – peníze evropských daňových poplatníků – ale bude to stačit? Co až tyto peníze časem dojdou?

Rozhořčení řadových Kypřanů je v této chvíli oprávněné, ale i oni musí vidět, že bez pomoci eurozóny by nyní Kypr neměl dost prostředků ani na výplatu pojištěné části tamních vkladů. Jak napsal jeden z ekonomů, eurozóna tam vystupuje v roli pojišťovny, která nabízí pojištění proti požáru ve chvíli, kdy je dům v plamenech. Vysoká míra spoluúčasti majitele domu je v takové situaci docela na místě.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.