Jan Bednář: Klimatické změny mohou ohrozit ekonomický rozvoj
Uprostřed letošního léta, a proto prakticky bez povšimnutí, proběhla éterem zpráva, že přední světové vědecké kapacity se konečně shodly v názoru, že současné klimatické změny na Zemi a dlouhodobé globální oteplování, které lze pozorovat kolem nás v posledních více než 50ti letech, jsou minimálně z poloviny skutečně způsobeny aktivitou člověka a jdou na vrub obyvatel naší planety.
Na velké vědecké studii se podílelo více než tisíc výzkumných pracovníků z celého světa a dohromady dospěli k přesvědčení, že lidé jsou odpovědni za postupné globální změny klimatu.
Skupina britských ekologů, kteří se těmito věcmi zabývají, publikovala tento týden podobnou zprávu a neméně alarmující. Tvrdí, že určité části světa jsou obzvláště ohroženy současným vývojem a že klimatické změny by mohly ohrozit jejich příští ekonomický rozvoj. Analytici sestavili žebříček „zranitelnosti“ jednotlivých světových oblastí a měst.
Možná nás ani nepřekvapí, že na čele žebříčku jsou chudé státy jižní a jihovýchodní Asie. Na prvním místě je Bangladéš, asi nejchudší země světa se svými 160ti miliony obyvatel (podle nepřesných odhadů) a jeho hlavní město Dháka. Druhým v pořadí měst je indická Bombaj se 14ti miliony obyvatel. Následuje filipínská metropole Manila a pak opět indická Kalkata a za ní hlavní město Thajska Bankok.
Ekonomický rozvoj těchto velkých asijských měst a jejich okolí mohou v příštích desetiletích podle britských vědců ohrozit probíhající klimatické změny a jejich následky, zejména stále častější záplavy a prudké bouře, cyklony a sesuvy půdy.
Vědci tvrdí, že velká část rozvojového světa – s více než čtyřmi a půl miliardy obyvatel – bude podléhat extrémním klimatický změnám a města, která mají dnes největší potenciál ekonomického růstu, jsou zároveň nejvíce zranitelná kvůli proměnám podnebí.
Výkyvy počasí, dlouhá období sucha a pak zase extrémní dešťové srážky, trápí už dávno řadu afrických a asijských zemí, které zároveň nemají dostatečnou infrastrukturu ani rozvinutou ekonomiku, které by umožnily problémům čelit. Nemluvě o nízké úrovni zdravotnictví, vzdělání a veřejné správy.
Chudé obyvatelstvo v přelidněných oblastech světa bude tak v příštích desetiletích nejspíše čelit novému riziku – stále nižší zemědělské úrodě, způsobené suchem a záplavami.
Naproti tomu riziko vyspělých evropských zemí vědci hodnotí jako „nízké“, což je jistě také námět k zamyšlení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
