Jan Bednář: Evropská unie zvažuje další sankce

Spolu s francouzským prezidentem Hollandem varovala Merkelová Rusko, že kdyby ukrajinské prezidentské neproběhly podle plánu, mělo by to vážné následky
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Spolu s francouzským prezidentem Hollandem varovala Merkelová Rusko, že kdyby ukrajinské prezidentské neproběhly podle plánu, mělo by to vážné následky

Západoevropské vlády považují nedělní referendum na východní Ukrajině za nelegální a za porušení mezinárodního práva. Jeho výsledky nemohou uznat už proto, že na hlasování nedohlíželi žádní mezinárodní pozorovatelé, jeho uspořádání nemělo jednomyslnou podporu místních obyvatel a ani se neuskutečnilo za předem jasných zákonných podmínek.

Samotné hlasování pak provázela řada procesních nedostatků, jako byl například příliš malý počet hlasovacích místností a zastaralé seznamy voličů, a zvláště nedostatečné ověřování identity hlasujících občanů.

Požadavkům elementární spravedlnosti odporuje i skutečnost, že podle oficiálních informací byly vytištěny jen asi tři miliony hlasovacích lístků, ačkoli doněcká a luhanská oblast, které ovládají separatisté, má dohromady 6 milionů 700 tisíc obyvatel.

Za takových podmínek je východoukrajinské referendum skutečně jen „výsměchem“ demokracie, a nikoli projevem skutečné vůle lidu.

Čtěte také

„Považujeme referendum za nelegitimní,“ ohlásila o víkendu německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že hlavní pozornost teď věnují západoevropské vlády nadcházejícím prezidentským volbám na Ukrajině, které se mají konat 25. května. Spolu s francouzským prezidentem Hollandem varovala Merkelová Rusko, že kdyby ukrajinské prezidentské neproběhly podle plánu, mělo by to vážné následky.

Pokud by se neuskutečnily na Ukrajině mezinárodně uznávané prezidentské volby, řekla Angela Merkelová, nevyhnutelně by to znamenalo další destabilizaci země, a v tom případě, dodala, „jsme připraveni přijmout další sankce proti Rusku“.

Ruský prezident Vladimir Putin při projevu k výročí konce 2. světové války na moskevském Rudém náměstí

Přípravou těchto přísnějších ekonomických sankcí namířených proti Rusku se v pondělí zabývali ministři zahraničí členských zemí EU na schůzce v Bruselu a zároveň rozšířili dosud vyhlášené sankce o dvě krymské společnosti a 13 Rusů a Ukrajinců.

Ministři se také setkali s Dadierem Burkhalterem, předsedou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, který sepsal návrh mírového plánu pro Ukrajinu.

Každá debata o sankcích je ovšem v Evropské unii vždy plná vzájemných sporů a dohoda všech 28 členských zemí bývá velmi obtížná. Není divu, vzhledem k tomu, že vážné hospodářské sankce by nepoškodily jen Rusko, ale vždy také druhou stranu, v tomto případě ekonomiku zemí Evropské unie.

Celá řada členských zemí EU, které se právě nyní dostávají z dlouhé finanční krize, není ochotna riskovat znovu zpomalení růstu své ekonomiky. To se týká zejména ekonomicky slabších jižních zemí v Evropě, jako je Itálie, Řecko, Španělsko anebo Bulharsko a Kypr.