Jan Bednář: Americko-afghánské vztahy se zhoršují

13. únor 2014

Nejnovější napětí v americko-afghánských vztazích vyvolalo propuštění 65 vězňů z přísně střežené afghánské věznice v Bagramu. Americké velvyslanectví v Kábulu označilo tento krok afghánských úřadů za „hluboce politováníhodný“ a v ostře formulovaném prohlášení uvádí, že „odpovědnost za následky tohoto rozhodnutí ponese afghánská vláda“.

Spojené státy považují tamní vězně za zvláště nebezpečné. Jedná se o osoby zadržené v Afghánistánu v posledních zhruba dvou letech během bojů vládních vojsk s povstalci. Někdy k jejich zatčení došlo tak, že tito lidé utrpěli zranění a byli pak následkem toho dopadeni přímo na místě bojů. Jiní vězňové byli zadrženi se zbraněmi, včetně vojenských samopalů a ručních granátometů.

Je proto důvodná obava, že po propuštění na svobodu se tito vězňové znovu vrátí mezi povstalce a budou chtít v afghánské válce pokračovat, jako se to v minulosti už vícekrát stalo. Proč je tedy afghánské úřady propouští?

Oficiálně tvrdí, že proti nim nemají dost důkazů. Pozorovatelé se však domnívají, že rozhodnutí propustit na svobodu tolik vězňů najednou je politické a nikoli právní a že je učinil sám afghánský prezident Karzaj. Ten o věznici v Bagramu nemá dobré mínění a prohlásil, že je to „továrna na výrobu Talibánu“, kde se „nevinní lidé obrací proti své vlastní zemi a vládě“.

Je asi pravda, že velké společné cely, které tam mají, nejsou pro nějakou převýchovu vězňů ideální, ale soukromě někteří afghánští činitelé přiznávají, že tamní vězni se skoro jistě účastnili povstaleckých útoků.

Spojené státy jsou tímto novým krokem překvapeny – předaly tuto věznici do rukou Afghánců v loňském roce, v rámci postupného a plánovaného odchodu amerických vojsk z této středoasijské země a Washington nyní považuje propuštění vězňů za porušení loni sjednané dohody.

Jisté je, že spory mezi Kábulem a Washingtonem, týkající se budoucí bezpečnosti Afghánistánu, se vedou už delší dobu. Americký prezident Obama je od počátku svého působení v Bílém domě odhodlán ukončit misi amerických vojsk v Afghánistánu co nejdříve, ale zároveň chce postupovat tak, aby se po odchodu posledních amerických vojáků (na konci letošního roku) Afghánistán znovu nepropadl do chaosu. Washington proto navrhuje, aby určitý počet Američanů v zemi zůstal ještě několik dalších let, ale dohoda o tom zatím podepsána není.

Afghánský prezident Karzaj je v poslední době vůči Spojeným státům stále kritičtější. Dávno je doba, kdy si s Američany rozuměl bez problémů.

Pokud nepodepíše Washingtonem navrhovanou dohodu o dalším setrvání části amerických vojáků v zemi, bude příští rok tamní bezpečnost plně v rukou vlády v Kábulu. A nikdo neví, co se pak může stát…

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.