Jan Bednář: Aliance NATO střeží své východní hranice
V souvislosti s pokračující krizí na Ukrajině posiluje Severoatlantická aliance ochranu svých východních hranic. Britské, francouzské, dánské a kanadské stihačky střeží od víkendu vzdušný prostor nad Pobaltím, kde budou nyní operovat spolu jednotkami polského letectva. Evropští spojenci tak převzali tento úkol od Američanů, které vystřídají.
Jak známo, pobaltské země – Litva, Estonsko a Lotyšsko – se v poslední době nijak netajily svým zneklidněním a docela vážnými obavami z možné další ruské rozpínavosti, která by teoreticky mohla mít podobný průběh jako nedávná anexe Krymu anebo vnitřní destabilizace zemí ve východních regionech Ukrajiny. Také v pobaltských státech totiž existuje poměrně početná ruská menšina, která by mohla tyto země vnitřně zásadně rozkolísat.
Na rozdíl od Ukrajiny však jsou nyní pobaltské země také členy Severoatlantické aliance, a vztahuje se proto na ně stejná ochrana jako na všechny ostatní členské státy západní obranné aliance.
„Ztrojnásobili jsme počet stíhaček v regionu, abychom vyjádřili solidaritu východním členům organizace NATO a byli schopni adekvátně odpovědět na nepatřičné aktivity některých zemí,“ uvedl v této souvislosti britský generál Adrian Bradshaw, který je zároveň zástupce vrchního velitele vojenských sil NATO v Evropě. Rusko sice nejmenoval přímo, ale všichni dobře vědí, co myslel „aktivitami některých zemí“.
Donedávna měla Severoatlantická aliance v Pobaltí jen tři nadzvukové stíhačky, ale od víkendu jich zde operuje už dvanáct. Jsou to čtyři polské letouny Mig-29, čtyři britské stroje Eurofifghter Typhoon, čtveřice francouzských letounů Rafale a čtyři dánské letouny typu F-16, vyrobené v USA.
Tato směsice strojů má nyní střežit vzdušný prostor nad Pobaltím z leteckých základen v Estonsku a Litvě. Zároveň střeží východní hranice Aliance ještě šest kanadských stíhaček typu CF-18, které vzlétají ze základen v Rumunsku.
Kanadský premiér Harper nyní oznámil, že kvůli napětí na Ukrajině posílá ještě 50 svých výsadkářů do Polska, kde se připojí ke 150 americkým vojákům, kteří tam už jsou, aby se zúčastnili společných manévrů s polskými jednotkami. „Toto cvičení má zlepšit interoperabilitu a připravenost Aliance,“ uvedl k tomu kanadský premiér.
Asi není náhodou, že právě v této době potvrzuje své závazky v obraně i Česká republika. Česká vláda dnes schválila financování nadzvukového letectva s tím, že vynaloží na tyto účely do roku 2027 více než 21 miliard korun.
O prodloužení pronájmu 14 švédských stíhaček typu Jas-39 Gripen rozhodla česká vláda už v březnu a dnes tento krok jen upřesnila. Podle nové smlouvy mají být české Gripeny modernizovány a obohaceny o více služeb, jako je nový datový přenos informací, systémy utajovaného hlasového spojení, nočního vidění apod.
Ukazuje se tak v praxi, že jedním z následků současné ukrajinské krize bude zřejmě výrazný nárůst výdajů na zbrojení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
