Jaký byl Jan A. Baťa na přelomu let 1938 a 1939? Vzpomíná na něj Vladimír Krejčí v knize Poznamenaný
Vzpomínky Vladimíra Krejčího jsou zatím nejmladším příspěvkem do baťovské memoárové literatury. Krejčí se stal v září 1938 osobním tajemníkem Jana Antonína Bati a v těsné blízkosti dodnes rozporuplně vnímaného nevlastního bratra Tomáše Bati strávil deset intenzivních měsíců. V pohnutém období od mnichovské dohody, přes druhou republiku a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava až po Baťův odjezd do zámoří v červnu 1939 líčí Krejčí přelomové události i každodenní život firmy.
Krejčí, který do firmy Baťa ve Zlíně nastoupil jako referent právního oddělení hned po absolvování právnické fakulty v roce 1936, do svého vyprávění vložil nejen řadu věcných informací, ale také ilustrativních historek, jež dokumentují atmosféru a vztahy v kancelářích zlínského obuvnického gigantu.
Bezesporu překvapí například informace, že proslulým „kancelářským“ výtahem v Baťově mrakodrapu Baťa nikdy nejel, natož aby v něm pracoval a přepadával zaměstnance v jednotlivých poschodích. V drobných prostřizích nahlédneme ovšem také rodinného zázemí Jana Antonína Bati.
Svého šéfa Vladimír Krejčí v roli tajemníka doprovázel během řady domácích i zahraničních cest, čtenář má možnost sledovat jejich přípravu, která občas probíhala v řádu minut, i následný průběh.
To všechno v době, kdy překračovat středoevropské hranice už nebyla zrovna procházka růžovým sadem, neboť každý, kdo na sebe tímto způsobem strhl nežádoucí pozornost, stával se přirozeně podezřelým. A to ani nemusel být králem obuvnického impéria se zaměstnanci, jejichž počet se pohyboval v desítkách tisíců.
Jan Antonín Baťa ve střetu s nacisty
Jan A. Baťa je dodnes spojován s údajnou kolaborací s nacisty a dramatickým koncem obuvnického gigantu po poválečném znárodnění.
Čtěte také
K pochopení vtahu Vladimíra Krejčího k Janu A. Baťovi napomůže popis událostí z listopadu 1938, kdy byl Baťa cestou do Nizozemska zatčen gestapem a noc strávil v cele v Karlových Varech. Jak Krejčí přiznává, právě tato noc oba muže sblížila. Svědectví, jehož se nám takto dostává, je zprávou o chování Jana A. Bati v krizových situacích střetu s nacistickou mocí.
Do šestidílné četby už nejsou logicky zařazeny vzpomínky z doby, kdy se vinou války cesty Vladimíra Krejčího a Jana Antonína Bati rozešly, ba ani poválečné a normalizační zážitky, dokládající, že stigma blízkosti k Baťovu impériu a jeho rodině negativně poznamenalo téměř celý Krejčího život.
Vladimír Krejčí paměti dokončil těsně před svou smrtí v roce 1993, ale teprve v roce 2017 se k textu dostal Martin Jemelka. Historik systematicky se zabývající dějinami baťovského koncernu připravil knihu k vydání na výzvu nakladatelství Kniha Zlín a je rovněž autorem rozhlasové úpravy.
Radioknihu Vladimír Krejčí: Poznamenaný. Deset měsíců s Janem A. Baťou uslyšíte v premiéře na Plusu od 2. března 2021.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
