Jakub Šiška: Vynálezci LED diody získali Nobelovu cenu - převratný objev může přesto narazit

10. říjen 2014

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali tři japonští fyzikové za objev modrých světelných diod. Jejich vynález otevřel cestu k výrobě známých LED žárovek, které svými parametry výrazně předčí i nejlepší úsporné zářivky. Je ovšem otázkou, jak se tyto výhody skloubí s ekonomickými zájmy výrobců.

Vynález japonských fyziků je skutečně přelomový. LED svítidla se vyznačují nepatrnou spotřebou energie, malými rozměry, regulovatelným světelným výkonem, vysokou odolností proti otřesům a mimořádně dlouhou životností. Jelikož osvětlení představuje asi 30% energetické spotřeby lidstva, mohlo by rozšíření tzv. ledek odvrátit hrozící energetickou krizi. Přínos pro lidstvo při úsporách energie je zjevný, konstatovala komise pro udělování Nobelových cen.

LED žárovky se už běžně prodávají v obchodech. Poptávka po nich strmě stoupá, zatímco ceny jsou stále níž. Deklarované vlastnosti si může každý poměrně snadno ověřit – až na jedinou, a sice životnost. Uvádí se ve stovkách tisíc provozních hodin, což při běžné době svícení odpovídá dvaceti až třiceti letům. A právě zde může nastat kámen úrazu.

Čtěte také

Lze čekat, že ledky v nejbližších letech zaplaví trh a postupně nahradí všechny dosavadní světelné zdroje. V jednom momentu se tedy trh nasytí a prodeje začnou klesat. Kdy to bude, nelze přesně říct, ale výrobci a obchodníci to jistě vycítí.

Málo se ví, že podobný příběh se už jednou odehrál. Koncem devatenáctého století vyrobila ve Spojených státech jedna menší firma žárovku, která měla životnost desítky let. Dodnes ukazují v hasičské zbrojnici ve městečku Livermore v Kalifornii funkční žárovku, vyrobenou v roce 1901. Výrobci ze Spojených států i z Evropy však neměli zájem vyrábět žárovky s tak dlouhou životností, mnohem víc si přáli, aby zákazník kupoval žárovky často a pravidelně.

LED žárovka (detail)

V roce 1924 tedy uzavřeli kartelovou dohodu, podle níž byla životnost žárovek omezena na maximálně tisíc provozních hodin. K signatářům kartelu patřily i dodnes známé firmy jako Philips nebo Osram. Vznikla dokonce speciální laboratoř, kde se žárovky namátkově testovaly a pokud některá svítila déle, než 1000 hodin, výrobce platil do společné kartelové pokladny pokutu.

Čtěte také

Byl to první případ, kdy výrobci přistoupili k tak zvanému plánovanému zastarávání výrobků, neboli stanovování ne minimální, ale maximální doby životnosti. Dnes se tento princip uplatňuje prakticky u veškerého spotřebního zboží, jak ukázal např. film Žárovková konspirace, oceněný na několika mezinárodních soutěžích a vysílaný veřejnoprávními televizemi v řadě zemí.

Opatrně však můžeme doufat, že už se přece jen něco mění. Dnes je např. v řadě evropských zemí realitou pokles spotřeby elektrické energie, a to nikoli nechtěný v důsledku krize, ale jako výsledek cílených energetických úspor. Firmy, zvyklé vyrábět a prodávat stále víc elektřiny, se tomu sice nerady, ale přece jen přizpůsobují, a to rozvíjením jiných aktivit. Společenský tlak je k tomu jednoduše přiměl. Doufejme, že stejně zatlačí i výrobce LED žárovek.

autor: Jakub Šiška
Spustit audio