Jakub Šiška: Mládkova volba - jádro nebo prolomení uhelných limitů
Může se stát, že mezi lety 2025 až 2035 nebude k dispozici výkon stávajících Dukovan a nové bloky ještě nebudou v provozu, říká Jan Mládek.
V tom případě bychom prý museli vyrábět elektřinu z uhlí, ležícího pod obcemi Horní Jiřetín a Černice, tedy obcemi, chráněnými dosud platnými územními limity těžby.
Mládka znepokojuje, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost prodlužuje životnost jaderných bloků standardně o 10 let, protože on by chtěl pro Dukovany dvacet let navíc.
Předsedkyně úřadu Dana Drábová ale vzápětí přispěchala s ujištěním, že pokud bude politická vůle, mohou Dukovany z technického hlediska pracovat až do roku 2040. Takže - žádný problém.
Tato banální epizoda však prozrazuje logiku, jakou logikou se ministr a celá vláda řídí: buďto jádro, nebo uhlí. Je to stejná logika, jaká stála na počátku 90. let za rozhodnutím dostavět Temelín.
Nová jaderná elektrárna umožní zavřít uhelné elektrárny v severních Čechách a zastaví devastaci tamní krajiny, říkalo se tehdy. Dopadlo to tak, že reaktory běží, žádné uhelné elektrárny se neodstavily a malé Česko patří k největším vývozcům elektřiny v Evropě.
Výhodné je to pro ČEZ, ale daňový poplatník za to podle údajů Ministerstva životního prostředí zaplatí 2 miliardy korun ročně.
Údaj je sice z roku 2010, můžeme ho ale brát za aktuální, protože objem vývozu ani další parametry se od té doby nezměnily.
Nyní píšeme 2015 a politici se nám znovu snaží vsugerovat stejné dilema: buď postavíme nové reaktory a prodloužíme životnost těch stávajících, nebo budeme muset rozšiřovat hnědouhelné revíry.
Opět jsme strašeni představou, že poroste spotřeba elektřiny a my nebudeme mít čím svítit a průmysl půjde do kolen. To je zásadní idea nedávno schválené státní energetické koncepce.
Nesmyslnost tohoto uvažování je dnes přitom ještě zjevnější, než byla na počátku 90. let. Trendy posledních let u nás i v dalších zemích ukazují, že ekonomický růst a spotřeba elektřiny spolu vůbec nesouvisí.
Evropa se topí v přebytcích elektřiny, jejíž spotřeba klesla na úroveň roku 1990. Německo zavírá uhelné i jaderné elektrárny jednu za druhou. Výroba z obnovitelných zdrojů a jejich efektivita překonává i ty nejodvážnější scénáře.
A vytápění uhlím, kvůli němuž Jan Mládek požaduje okamžitě prolomit těžební limity na dole Bílina, je ve vyspělé Evropě anachronismem.
I u nás je dávno spočítáno, že zateplením budov a dalšími opatřeními lze snížit náklady na vytápění na polovinu – a ještě přitom podpořit domácí průmysl a vytvořit třikrát víc pracovních míst, než dostavbou Temelína. Jenže na MPO jakoby se zastavil čas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
