Jako by se to stalo nějakým Nečechům, říká novinář Drda o vyvraždění terezínského rodinného tábora

22. leden 2015

Na letošní rok připadá 70. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Právě zde se odehrála největší vražda československých občanů během 2. světové války.

K dnes pozapomenuté události došlo v noci z 8. na 9. března 1944, kdy v plynové komoře zemřelo 3700 židů z terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau.

Zvláštní zacházení je název nové knihy Adama Drdy, která přibližuje neznámou historii tohoto terezínského rodinného tábora.

„Rodinný tábor se to jmenovalo proto, že v jedné sekci byli pohromadě muži, ženy, ale i děti,“ řekl v Ranním Plusu autor knihy.

Rodiny sice nežily pohromadě tedy společně v táborových barácích, ale v Osvětimi nebylo zvykem, aby zůstali lidé na jednom táborovém území.

„Navíc, děti v Osvětimi prakticky nebyly, s výjimkou cikánského tábora umíraly hned po příjezdu,“ připomněl Drda.

Důvod vzniku rodinného tábora je zahalen dohady. „Zřejmě souvisel se snahou nacistů maskovat vraždění Židů před západním světem. Nedochovaly se ale žádné dokumenty, které by odhalily další možné motivy existence rodinného tábora.“

Lidé do tábora přijeli ve třech transportech: prví, ryze český, byl zářijový transport z roku 1943, následovaly transporty prosincové a květnové z roku 1944.

Terezínský tábor byl jen zastávkou na cestě k smrti. Transport z Terezína do vyhlazovacích táborů na východě na cestě Bohušovicemi k nádraží (z knihy Město za mřížemi - dokumenty a fotografie)

„Lidé ze zářijového transportu měli předepsaných šest měsíců, v tom právě tkví ta záhada, kdy se jim nic nestane, a dostane se jim trochu lepšího zacházení, aby na konci bylo Sonderbehandlung, tedy zvláštní zacházení, proto se ta knížka i tak jmenuje, tedy smrt v plynové komoře.“

I když všechny transporty do tohoto tábora Osvětimi-Birkenau přijely z terezínského ghetta, a většina z uvězněných byla českoslovenští občané, zůstala tato událost bez povšimnutí nežidovskou většinou.

„Vraždění židů a holocaust vůbec byl z českých národních dějin jakoby vytržen,“ domnívá se
Drda. „Jako by se to stalo někomu jinému, jako by se to stalo nějakým Nečechům.“

Ačkoli ze světového hlediska je zájem o tyto události velký, čeští historici se s výjimkou Památníku Terezín a různých neziskových organizací touto událostí nezabývají.

„Hlavním pramenem pro vznik knihy byly především autentické zážitky přeživších, několik málo knih k tématu a obrovská sbírka rozhovorů uložených v Židovském muzeu v Praze,“ popsal zdroje, ze kterých kniha Zvláštní zacházení čerpala, její autor Adam Drda.

Adam Drda je také spoluautorem cyklu pořadů Českého rozhlasu Plus Příběhy 20. století.

autoři: oci , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.