Jaké zbraně má v rukou současná medicína v boji s melanomem?

„Ještě před 20 lety byla základním standardem léčby tohoto agresivního nádoru chemoterapie,“ uvedla v Magazínu Leonardo Monika Arenbergerová z dermatovenerologické kliniky pražské vinohradské nemocnice.

Celkové přežití pacientů od objevení prvních metastáz bylo tehdy 6 až 9 měsíců. „Dnes už ale můžeme sáhnout po dvou typech léčby.“

„Jedna podporuje náš imunitní systém, nebo použijeme léčbu cílenou na konkrétní mutaci genetické informace, která dokáže pozastavit nádorové bujení,“ popsala způsoby boje s melanomem lékařka.

Imunoterapická léčba funguje naopak tak, že se posílí imunitní odpověď organismu na nádor, a imunitní systém si s nádorem poradí v podstatě sám, dodala Arenbergerová.

„Většina těchto přístupů je na bázi infuzí. Pokud chceme využít léčbu cílenou, pak se pohybujeme na úrovni tablet, které pacienti dlouhodobě užívají. Oba druhy léčby probíhají ambulantně, pacienti jsou tedy normálně doma, dochází na infuze a nejsou nijak limitováni.“

Lékařka popsala další rozdíly v typech léčby. „Zjednodušeně lze říci, že imunoterapie nezabírá u tolika pacientů, léčebná odpověď se pohybuje kolem 45 %. Výhodou je, že léčebné odpovědi jsou dlouho trvající, takže naši pacienti přežívají často pět i deset let.“

Cílená léčba naproti tomu nastupuje velmi rychle. „Velmi rychle zlepší kondici pacienta, jejím problémem je to, že po určité době na léčbu vznikne rezistence, a pacient na léčbu přestane reagovat. Přesto se i tady doba přežití prodloužila až na 24 měsíců.“

Podle dermatoveneroložky je největší ambicí lékařů přeměnit nádorové onemocnění v chronické onemocnění, tak jako je tomu třeba u AIDS. „Tam dokážeme retrovirovou terapií pacienta udržet velmi dlouho při životě.“

„To se nám dnes úplně nedaří, ale máme teprve první zkušenosti s těmito molekulami. Čas ukáže, že nějaké kombinace těchto molekul povedou k tomu, že člověk s touto chorobou bude moci žít i několik desítek let,“ předpovídá Monika Arenbergerová.