Jakákoli obilná dohoda je lepší než žádná. Útoky blízko aliančního území jsou velice nebezpečnou hrou, míní velvyslanec Landovský

Rusko od dohody zprostředkované OSN a Tureckem odstoupilo a pokračuje v útocích na ukrajinské přístavy a sklady obilí. V pondělí zasáhlo i sklad, který leží jenom pár set metrů od ukrajinské hranice s Rumunskem.

Jakub Landovský, český velvyslanec při Severoatlantické alianci, vysvětluje, že existují tři možnosti zajištění bezpečnosti vývozu komodit, konkrétně podpora transferu přímo v teritoriálních vodách Rumunska, zlepšení schopností ukrajinského námořnictva formou asistence či méně pravděpodobná organizace konvojů s pomocí NATO, které se však nehodlá stát přímou součástí konfliktu.

„Myslím si, že jakákoliv obilná dohoda je lepší než žádná a útoky blízko aliančního území jsou skutečně velice nebezpečnou hrou,“ dodává.

Zpráva pro NATO

Čtěte také

Odstoupení Ruska od obilné dohody je dobrá zpráva. Ukrajina může vyvážet svobodně, bez ruského vydírání, říká podnikatel Krogman

Útoky na obilné sklady blízko Rumunska jsou závažnou zprávou pro členské země NATO. „Ruský, naprosto nezodpovědný útok se blíží aliančnímu území. Došlo k telefonickému hovoru mezi rumunským ministrem zahraničí a ministrem zahraničí Spojených států. Ty opět ujistily, že jakýkoliv útok na spojenecké území způsobí, že bude bráněno od první minuty, každý jeho centimetr,“ říká Landovský.

Dodává, že věc má dvě roviny. „Jednu černomořskou, která značí odstoupení od dohody, a pak tu globální. Ta znamená, že Rusko zodpovídá za to, že pšenice nebo ječmen a žito neproudí do konkrétních zemí, kde mají hlad. A zde je třeba trpělivě vysvětlovat, že za to může Rusko, a snažit se nacházet cesty.“

„Česká republika všechny takové cesty samozřejmě schválí, ačkoliv není pobřežním státem. Podpoří, aby se Ukrajina buď po zemi, či po moři dostávala na světové trhy. Ale samozřejmě po zemi je to velice složité, protože objemný náklad se ideálně transportuje loděmi,“ tvrdí.

Zakázaná munice na obou stranách konfliktu 

Čtěte také

Vitalij Kličko: Média jsou někdy důležitější než zbraně. A Putin to dobře ví

Větší část spojenců je součástí dohody, která zakazuje použití kazetové munice, nicméně Spojené státy a Ukrajina součástí tohoto mechanismu nejsou.

„Je důležité zmínit, že americká munice má velice nízké procento nevybuchlé munice, která je vlastně i prvotním důvodem toho, proč došlo ke světové regulaci, jelikož může i po válce způsobit škodu například vůči civilistům,“ popisuje rizika munice, jejíž užití mají Ukrajinci povinnost geograficky zaznamenávat, aby mohlo dojít k následnému odminování. Na druhou stranu je podle Landovského tato munice velice efektivní.

„Munice je absolutně klíčová, jak pro možné znovudobytí ukrajinského území, tak i pro ochranu životů, protože samozřejmě bez ní není na bojišti možné vůbec nic dělat. Poté umírají ukrajinští vojáci zbytečně a ruští vojáci tam holt nemají vůbec co dělat,“ říká.

Závažnost útoku na obilné sklady

Čtěte také

Lída Rakušanová: Pocitově je Ukrajina v EU i v NATO už dávno. Není jí to ale moc platné

Zdeněk Petráš, plukovník generálního štábu v záloze, který působí na Univerzitě Obrany v Brně, si myslí, že tento útok může vyeskalovat do agrese na území spojeneckého státu NATO.

„Stále je zde situace blokování vývozu obilí Ruskem přes Černé moře do dalších zemí, což je zásadní problém. Útoky na obilné cíle nemají přílišný strategický význam, jsme svědky otevřeného hybridního konfliktu s přesahem do ekonomické oblasti, kterou se Rusko snaží ovlivnit. I dopad použití dronu není příliš razantní,“ tvrdí.

Námořní síly vs. protivzdušná obrana

Schopnosti z hlediska námořních sil země příliš velké nemá, proto je zásadní, aby dokázala zabezpečit ochranu lodí. „Spíše než posílení protivzdušných sil by se otázka pomoci Severoatlantické aliance měla zaměřit na schopnosti námořních sil,“ říká.

Ukrajinu podle The New York Times brzdí hlavně miny a za posledních čtrnáct dní přišla o dvacet procent techniky. Tato čísla mohou být podle Petráše reálná.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.