Jaká je budoucnost energetiky? „Současné jaderné elektrárny musíme nahradit něčím vyspělejším,“ říká Drábová

Zřejmě jen těžko byste v Česku hledali většího odborníka na jadernou energetiku, než je Dana Drábová, která nepřetržitě od roku 1999 vede Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Byla to proto právě ona, koho se Vojtěch Koval zeptal na budoucnost jaderné energetiky v Česku i ve světě.

Jaderná elektrárna Temelín byla dostavěna v roce 2002|foto: Andrea Poláková,Český rozhlas

„Jaderná energetika s námi kupodivu není tak dlouho. Jaderné elektrárny nám slouží zhruba 66 let. Nemůžeme proto moc očekávat, že jaderná energetika bude na technickém vrcholu za takto krátkou dobu,“ upozorňuje. „Má-li nám ovšem energie z jádra sloužit, musíme současnou generaci jaderných elektráren nahradit něčím vyspělejším.“

Současná jaderná energetika založená na štěpení uranu 235 podle ní naráží mimo jiné na to, že uran není obnovitelný zdroj. „Zásoby uranu jsou zhruba stejné jako zásoby ropy nebo plynu, tedy na 200 až 250 let. Vyhořelé palivo obsahuje zhruba 90 % dále využitelného uranu, současné technologie s ním ale neumí pracovat.“

Minireaktory versus reálná ekonomika

Podle Světové nukleární asociace je na světě v provozu přes 400 jaderných reaktorů a dalších více než 50 se staví. Britská společnost Rolls-Royce Holdings navíc plánuje, že k nim přibyde 15 dalších takzvaných minireaktorů. 

Podle vyjádření společnosti by se měly vyrábět v jedné továrně a na požadované místo by je pak zvládl odvézt nákladní automobil. Trik prý spočívá v tom, že společnost vyrobí prefabrikované díly za pomoci digitálního svařování a robotické montáže. Každý takový reaktor s výkonem 440 MW by mohl zásobovat energií město velké zhruba jako britský Leeds. 

Třeba Paul Dorfman z londýnské University College ale upozorňuje, že jakákoliv chyba na výrobní lince by mohla vést k zásadním problémům na celé várce reaktorů a tím pádem i k velkým finančním ztrátám. Rolls-Royce navíc plánuje, že by první reaktory mohly začít fungovat kolem roku 2050, tedy zřejmě dávno po tom, kdy budeme muset řešit dopady klimatických změn. 

„U minireaktorů se musíme hodně zamyslet nad ekonomikou. Velmi malé reaktory jsou vhodné pro oblasti, kam se nevyplatí táhnout dráty, a přesto je tam elektřina potřeba,“ popisuje Dana Drábová.

Spasí nás fúze?

Další možností do budoucna je i takzvaný fúzní reaktor. Na tom nyní pracují vědci z Evropské unie, USA, Ruska, Číny, Japonska, Indie a Korey. Při termonukleární fúzi se slučují dvě atomová jádra a uvolňuje se velké množství energie. Fúzní reaktory by prý mohly v budoucnu nahradit ty jaderné. 

Je právě fúze řešením našich energetických i environmentálních potřeb? A má tato technologie nějaká úskalí? Poslechněte si celý podcast s Danou Drábovou.