Jak zvýšit šanci na početí? S výběrem správného embrya pomůže lékařům umělá inteligence

Nejčastější metodou, které vede k výběru embrya pro asistovanou reprodukci, je zatím stále pozorování pod mikroskopem. Specialista každý den jednotlivým embryím věnuje desítky sekund. Celkem tímto způsobem každé z nich vyhodnotí pětkrát až šestkrát. A po těchto pěti až šesti dnech pak embryolog vybere to, které je podle něj nejvhodnější.

Čtěte také

Antikoncepce vajíčka nepoškozuje, ale vyvolává falešnou jistotu, říká reprodukční bioložka

Další možností, jak vhodné embryo vybrat, je zaznamenávání na film. Embryo se snímá kamerou, která pořídí jednou za několik minut snímek. Za těch pět až šest dní, kdy se embrya sledují, vznikne krátký časosběrný film, který opět embryolog vyhodnocuje.

Tato metoda je ovšem časově náročná, zatěžuje provoz laboratoře a navíc nejde příliš do hloubky. „Zavedení umělé inteligence do tohoto rozhodování znamená, že za člověka  embryologa si film prohlédne software umělé inteligence, který je schopný pojmout mnohem víc informací a obrázků z těchto filmů,“ vysvětluje vedoucí lékař z kliniky Reprofit Pavel Otevřel.

„Mnohem rychleji než člověk taky dokáže vyhodnotit, které embryo má větší šanci na to, aby z něj bylo narozené dítě.“

Učit se z tisíců příkladů

Přístroj na rozpoznání životaschopnosti embryí je inkubátor a může připomínat domácí pekárnu. Pod víkem má několik skleněných komůrek a v každé z nich embryo. Nad nimi se pohybuje kamera, která je sleduje a která nakonec z tohoto snímání vytvoří film. Ten pak software analyzuje, jinými slovy si film prohlédne za embryologa. A lékaři následně do těla ženy můžou vložit embryo s největší šancí se uchytit.

Čtěte také

Sara Polak: Vize pro technologie. Odmítání umělé inteligence je odmítání pokroku a cesty ven z krize

V praxi se technologie podle snímků „naučí“, jak vypadal vývoj tisíců jednotlivých embryí. Do paměti se při vývoji softwaru umělé inteligence nahrávají videa zárodků, u kterých už se ví, jak kvalitní byla.

„Ke každému filmu bylo přiřazeno, zda z toho daného embrya došlo k narození dítěte, případně se embryo neuchytilo, anebo bylo potraceno. A ta umělá inteligence potom porovnáváním těch aktuálně se vyvíjejících embryí s databází těch už známých výsledků je schopná posoudit, jakého výsledku bude u tohoto embrya dosaženo.“

Zkrátit čas k dosažení těhotenství

Podle Pavla Otevřela se umělá inteligence při umělém oplodnění využívá v zahraničí zatím v omezené míře. Jde o takzvanou první generaci a podstatná je ještě přítomnost embryologa, který umělou inteligenci využívá jako pomocný nástroj.

Čtěte také

O předčasném porodu se zřejmě rozhoduje už pár dní po otěhotnění, domnívá se vedoucí Oddělení rizikového těhotenství Michal Koucký

Odborníci mluví až o 20 procent vyšší šanci, že se embryo uchytí, protože přijde rovnou na řadu to vhodnější. Pokud má totiž žena dvě vzhledově stejná embrya, ale s rozdílnou kvalitou, embryolog z nich vybírá v náhodném pořadí, kdežto umělá inteligence najde to kvalitnější hned na první pokus. Při využití umělé inteligence přijde na řadu to správné hned na začátku.

„A to je ta její výhoda a to je to, co od ní očekáváme. Nelze ale říct, že umělá inteligence zvýší šanci o X procent. Umělá inteligence by měla zkrátit čas k dosažení těhotenství. V současné době při stárnutí populace obecně je to docela zásadní faktor,“ vysvětluje Pavel Otevřel.

I přes technologický pokrok úspěšnost umělého oplodnění celosvětově klesá. Může za to hlavně rostoucí věk žen, které chtějí s pomocí asistované reprodukce otěhotnět. Podle doktora Otevřela je dnes těmto ženám v průměru 39 let. To je věk, kdy kvalita vajíček prudce klesá. Mají často genetické chyby, které nelze opravit, a při asistované reprodukci se proto nedají využít.