Jak zastavit útočící osamělé vlky

4. březen 2017
Následky útoku na vánoční trh v Berlíně

Během posledních let se proměňuje způsob terorismu. Zvyšuje se počet individuálních útočníků, takzvaných osamocených vlků. O tomto fenoménu i o způsobu, jak takovým atentátníkům čelit, píše server Foreign Affairs. Analytici obvykle tyto osamělé vlky definují jako teroristy, kteří nejsou součástí žádné skupiny ani nejsou řízení žádnou organizací.

Ve skutečnosti ale jen málo osamělých vlků jedná skutečně čistě individuálně. Nálepka má ale přesto své opodstatnění.

Teroristé, kteří jednají neorganizovaně, představují jiný způsob nebezpečí a vyžadují jiný způsob reakce. Přestože většinou dokážou zabít jen pár lidí, jejich činy mají velký politický dopad. Ve Spojených státech i v Evropě se jim daří zažehnout vlnu islamofobie, izolovat muslimské komunity a posilovat populistické demagogy.

Útoky neorganizovaných jednotlivců sice nejsou žádnou novinkou, ale v posledních letech jich přibývá. A tento trend bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat, protože takzvaný Islámský stát si tuto taktiku poměrně úspěšně osvojil a úspěch některých útočníků může inspirovat další napodobovatele.

Dávný problém

Dnes přitahují největší pozornost islámští extremisté, v minulosti se ale mezi osamělé vlky řadili fanatici nejrůznějších hnutí a postojů. V roce 1995 spáchal bílý šovinista Timothy McVeigh masakr, jehož rozsah překonaly až útoky 11. září 2001. Jeho bombový útok na federální budovu v Oklahomě si vyžádal 168 mrtvých a stovky zraněných.

Různé skupiny většinou podněcují k činům osamělé útočníky, pokud jsou samy příliš slabé na provedení útoků. V roce 1983 napsal jiný americký rasista Louis Beam výzvu, v níž volal po „odporu bez vůdců“ proti federální vládě. Tradiční skupiny je totiž možné jednoduše infiltrovat, vyprovokovat a zničit. Individuální odpor podle něj znamenal účinnější cestu. Podobně mluvil později jeden z předních džihádistů Abu Musab al-Suri.

Nizozemský sociolog Ramón Spaaij zjistil, že mezi lety 1970 až 2010 se zvýšil počet útoků provedených osamělými jedinci o 45 % ve Spojených státech a až o 400 % v jiných, rozvíjejících se zemích.

Následky bombového útoku v Oklahoma city z roku 1995

Absolutní čísla ovšem nebyla nijak zásadně vysoká. Od zesílení Islámského státu v roce 2014 ale došlo k dalšímu nárůstu počtu útoků.

Přesná čísla nejsou schopní stanovit ani experti, protože definice oddělující osamělé vlky od koordinovaných útoků není vždy snadná. Například útočníci v Paříži, kteří měli v roce 2015 na svědomí na 150 životů, disponovali poměrně rozsáhlou sítí podpory včetně výcviku některých osob v Sýrii.

Naproti tomu takový Theodore Kaczynski, přezdívaný Unabomber, který posílal podomácku zhotovené bomby v dopisech, zabil 3 lidi a dalších 20 zranil, žil zcela osamělým životem, nebyl na nikoho napojen a formuloval vlastní agendu.

Ačkoli mnozí útočníci jednají izolovaně, sami cítí příslušnost k nějaké ideologii nebo tématu. Typickým příkladem jsou manželé Farookovi, kteří útočili v roce 2015 v americkém San Bernardinu. Nechali se inspirovat Al-Káidou a Islámským státem, ačkoli neměli žádné přímé spojení s těmito organizacemi a s nikým z teroristických skupin ani nekomunikovali.

Změna taktiky – levní a účinní

Samotný Islámský stát loni změnil taktiku. Původně se totiž logicky věnoval především území Sýrie a Iráku. Většinu své propagandy směřoval k tomu, aby jeho sympatizanti přijeli na jím ovládané území, pomohli ho bránit a rozšiřovat a žili jako vzoroví muslimové pod jeho vládou. Na začátku roku 2016 ale nastala změna: „I ta nejmenší akce, kterou provedete v týlu Západu, je nám dražší než ta největší a nejefektivnější akce, kterou provádíme zde,“ oznámil mluvčí Islámského státu.

Důvodem změny je fakt, že Islámský stát ztrácí území pod útoky protiteroristické koalice a není už schopen vést rozsáhlé operace. Nedostává se mu financí a obtížně shání rekruty. Nutně přitom potřebuje vítězství a medializované útoky, které by inspirovaly nové dobrovolníky a udržovaly slábnoucí morálku mezi vlastními vojáky. A právě osamělí útočníci mohou dodat pár těchto mediálně sledovaných „vítězství“.

K fenoménu útoků osamělých vlků přispívají také nové technologie. Když Beam a další rasisté začínali propagovat individuální útoky, šířili své představy na pár nakopírovaných papírech. Internet a zvláště pak rozmach sociálních sítí ale dal jejich ambicím netušené možnosti. Mladým přívržencům po celém Západě stačí jen Google, aby mohli číst a poslouchat názory fanatiků.

Mluvčí Islámského státu Abů Muhammad al-Adnani

Současný stav umožňuje projevit vztek i lidem, kteří dosud neměli prostředky, příležitost nebo odvahu přidat se k teroristické organizaci. Mnozí osamělí vlci nepatří mezi dlouhodobé vyznavače radikálních idejí.

Většina se spíš snaží najít nějaký smysl života a nachází ho ve vykonávání spektakulárního násilí ve jménu nějakého hnutí. Nemusí přitom plýtvat energií ke skutečnému vstupu do hnutí, podstupovat s tím spojená rizika ani hlouběji studovat ideologii, jejímž jménem násilí páchají.

Další z výhod osamělých útočníků je, že jsou velmi levní. Teroristé je nemusí cvičit ani financovat a k jejich „úspěchům“ se mohou přihlásit takřka zdarma. A jejich patrně největší výhoda spočívá v tom, že mohou udeřit kdekoli. Útok na budovy Světového obchodního centra v New Yorku mohl být vnímán jako symbol útoku na celou Ameriku, ale nevyvolal takový osobní děs, jako útoky v nočním klubu nebo na firemní party. Ty totiž připomínají, že cílem může být opravdu kdokoli.

Spirála nenávisti

Přestože dopad těchto útoků zůstává, co do počtu mrtvých, relativně velmi malý, daří se útočníkům vyvolávat vlnu islamofobie, otřásat vztahy mezi muslimy a zbytkem populace a ohrožovat princip liberální demokracie jako takový.

Nejde jen o slovní útoky a větší podporu populistů. Podle FBI se počet útoků na muslimy ve Spojených státech v období 2014-2015 zvýšil o 67 %. Podobné dopady je možné pozorovat i v Evropě. Poslední průzkumy ukázaly, že skoro 60 % Evropanů věří, že přítomnost uprchlíků zvyšuje pravděpodobnost teroristických útoků.

Tento týden otřásla Německem zpráva ministerstva vnitra o útocích na migranty. Jen v roce 2016 se v Německu odehrálo 3533 takových činů, to znamená 10 útoků denně. Zraněno bylo na 560 lidí z toho 43 dětí. Podrobně o tom informuje BBC.

Ubytovnu pro uprchlíky v Tröglitz, kde mělo nalézt nový domov 40 azylantů, zapálil neznámý pachatel

Takové projevy islamofobie logicky vyvolávají řetězovou reakci. Pokud se veřejné mínění obrátí proti muslimům, ti budou mít tendenci více se uzavřít do sebe, ztratí důvěru v západní společnost i státní složky a o to více budou náchylní ke svodům radikálů.

Je snad zbytečné zdůrazňovat, že nastalá situace také nahrává nejrůznějším demagogům získávajícím politické body voláním po drakonických bezpečnostních opatřeních, zákazu vstupu uprchlíků a vyvoláváním nenávisti vůči menšinám.

Jak čelit osamělým vlkům

Přestože je to obtížné, existují způsoby, jak útokům osamělých vlků čelit, píše server Foreign Affairs. Nejdůležitější je udržet útočníky v izolaci. Teroristé mají vždy větší pravděpodobnost úspěchu, když mohou vzájemně spolupracovat, zvlášť pokud se jedná o organizovanou skupinu, jako je třeba Islámský stát.

Zvlášť ve Spojených státech nelze přehlížet ani problematiku držení zbraní. Podařilo se sice alespoň omezit dostupnost výbušnin i látek, z nichž je možné bombu vyrobit. Podobná restrikce by ale měla platit i v případě poloautomatických zbraní. Zdá se však, že něco takového je v USA nereálné, všímá si server Foreign Affairs.

Bezpečnostní složky se rovněž musí soustředit na monitoring sociálních sítí, kde se odehrává propaganda a oslovování potenciálních sympatizantů. Jeden ze dvou útočníků, kteří loni zavraždili kněze v severní Francii, svůj úmysl dopředu opakovaně oznamoval na sociální síti.

Muslimové při mši v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech

Vlády by měly vyvinout tlak na provozovatele sítí, jako jsou twitter a facebook, aby zpřísnili restrikci účtů spojovaných s podporou terorismu. Výzkum analytiků ukázal, že aktivita Islámského státu na twitteru se v letech 2014 až 2016 snížila, protože twitter začal více likvidovat účty napojené na teroristy.

Vlády také musí posílit vztahy a spolupráci s muslimskými komunitami. Pokud budou mít tyto komunity dobré vztahy s bezpečnostními složkami i s většinovou společností, budou méně náchylné ke krytí teroristů. Přátelé, rodina a sousedé útočníků mohou odhalit varovné signály mnohem dříve než tajné služby. To ale vyžaduje, aby si státy získaly důvěru těchto komunit. Vedle tvrdého postihu zločinů proti muslimům je nutné zlepšit a více zpřístupnit i sociální a komunitní služby.

Je možné, i když obtížné, také lépe využívat vlastní propagandu, především za pomoci bývalých členů teroristických organizací, kteří mají zkušenosti z první ruky. Ani všechna tato opatření nedokážou osamělé vlky zcela zastavit. Mohla by ale pomoci omezit útoky i míru jejich politického dopadu na veřejnost, soudí server Foreign Policy.