Jak to vypadá, když je člověk v domácím vězení?
Původně si měli odsedět trest za mřížemi. Nakonec soud rozhodl, že dostanou domácí vězení. Lidí, kteří si tresty odpykávají doma v Česku přibylo. Loni jich bylo 243, což je téměř o pětinu více než v roce 2013.
Jak takové domácí vězení vypadá? Podívali jsme se do menších obcí na východ od Prahy. Kvůli ochraně soukromí vězňů neuvádíme přesná místa ani jména.
Je sedm hodin večer. Hana Brodská z probační a mediační služby vytáčí číslo muže, který si doma odpykává trest za to, že opakovaně mařil výkon úředního rozhodnutí. Řídil i přes soudní zákaz. „Když klient nereaguje na zvonění mobilu, pokusíme se ho kontaktovat přes domovní zvonek.“
Mladý muž není doma. Od otce zjišťujeme, že je u přítelkyně. „Klientovi hodíme do poštovní schránky sdělení o porušení domácího vězení. Klienta pozvu k nám na středisko, aby nám vysvětlil, proč nebyl doma. Pokud nedoloží opravdu závažný důvod, proč doma nebyl, budeme okamžitě informovat soud.“
V osm večer doma
Během pár minut se ale na chodbě objeví v bačkorách, teplákách a tričku mladý muž. Začne dlouze a emotivně vysvětlovat, proč nebyl v sedm hodin doma. Mladík se hájí tím, že byl ve sklepě. Domácí vězení platí na byt. Dohadování trvá čtvrt hodiny.
Kolem osmé hodiny večer vyrážíme za dalším domácím vězněm. Bohužel není doma. Otevírá jeho matka s tvrzením, že je v práci. Opět dostane pozvánku na probační a mediační službu, aby vysvětlil, kde po sedmé večer byl.
Nakonec se po deváté večer vracíme ještě jednou za prvním mladíkem na opakovanou kontrolu. Tentokrát ho doma zastihneme.
Jen vloni soudy do domácího vězení poslaly 243 lidí. Podrobnosti popisuje ředitelka Probační a mediační služby Jitka Čádová.
„Doba je určená tak, aby klient mohl chodit do zaměstnání, zúčastňovat se resocializačních programů, odvykací léčby.“ Nejčastěji se domácí vězení ukládá za maření výkonu úředního rozhodnutí, krádeže nebo zanedbání povinné výživy.
Elektronický monitoring
Podle zkušeností justice nedodrží domácí vězení každý desátý člověk, kterému soudci tento alternativní trest uložili. V posledních letech si ho odpykává stále více lidí. A přibýt by jich mělo ještě se zavedením elektronických náramků, o které se už léta snaží ministerstvo spravedlnosti, říká mluvčí úřadu Kateřina Hrochová.
„Od roku 2016 by měl systém fungovat u domácího vězení. Elektronický monitoring by v budoucnu mělo být možné použít i některých druhů vazby a u předčasného propuštění z vězení. Bývalý odsouzený by se tímto způsobem monitoroval.“
Výběrové řízení na elektronický systém vyhlásilo ministerstvo spravedlnosti už v roce 2010. Tehdy chtělo znát vítěze tendru do poloviny roku. Bývalá ministryně Daniela Kovářová očekávala, že by se mohlo přihlásit sedm až deset firem.
Tendr byl nakonec zrušen. Znovu se ministerstvo spravedlnosti vrátilo k náramkům před třemi lety. Probační a mediační služba ve spolupráci s úřadem vypsala koncem roku 2012 záměr na nákup 500 až 2000 kusů elektronických náramků, tendr za téměř 300 milionů korun zastavila novoroční amnestie prezidenta Václava Klause.
V současné době zůstávají lidé v domácím vězení průměrně devět měsíců. Za pět let, kdy systém v Česku funguje, jím prošlo zhruba 1300 lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.