Jak volit aneb Volební kuchařka senátních voleb 2018

12. říjen 2018
Volební místnosti se otevřely v pátek 5. října.

Druhé kolo voleb do třetiny Senátů začíná s úderem 14. hodiny v pátek 12. října. Končí ve stejném čase v sobotu 13. října. Volebních obvodů je už jen 25, protože v Praze 4 a ve Vsetíně už „své“ senátory (Jiřího Drahoše za STAN a Jiřího Čunka za KDU-ČSL) zvolili.

„Zvolení v prvním kole je u nás opravdu výjimečné,“ myslí si vedoucí Katedry politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Ke zvolení senátora v prvním řádném kole totiž v minulosti docházelo pouze v ojedinělých a individuální případech.

V mimořádných volbách je to ale podle Justa už jiné. „Hned v prvních mimořádných volbách v roce 1999, kdy se volilo po úmrtí senátora Václava Bendy, byl hned v prvním kole zvolený Jan Fischer, pozdější předseda úřednické vlády,“ vysvětluje. 

Úplně jiná situace pak byla při úplně prvních senátních volbách v roce 1996. Tehdy byli ze všech 81 volebních obvodů zvoleni čtyři senátoři v prvním kole.  

Jak volit?
Hlasovací lístky do Senátu se nijak neupravují. Volič vybere lístek se jménem svého kandidáta a vloží ho za plentou do úřední obálky. Lístky, které nebudou na předepsaném tiskopise nebo v úřední obálce anebo budou přetržené, jsou neplatné.
Voličem je každý občan ČR, kterému bylo alespoň ve druhý den voleb 18 let. Volit mohou i lidé, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí, ale musí do Česka přijet a potřebují pak i voličský průkaz. Předpokládá se, že výsledky budou známé už do sobotního večera.

Proč je tak malý zájem?

Senátní volby patří k těm s nejnižším zájmem voličů. Například v roce 2016 byla volební účast lehce přes 15 %. „Dvoukolový charakter voleb taky znamená, že někteří voliči si už z postupujících nevyberou. Jejich favorit vypadl a se jménem postupujících se už ztotožnit nedokáží. Druhé kolo prostě už tak netáhne,“ vysvětluje Just.

Vše souvisí se vším a nízkou volební účast vidí i v bagatelizaci role Senátu, a to i od nejvyšších představitelů státu (prezidenta a premiéra). „To pak nahrává tomu, aby veřejnost nevnímala Senát jako klíčovou instituci.“

Podle Justa totiž v 90. letech, kdy byl Senát vložen do ústavy, a po časové prodlevě, než proběhly první volby, tady neproběhla řádná debata nad podstatou a funkcí dvoukomorového parlamentu. „Když se ale podíváte do statistik, kolikrát se Senát kladně zapojil do legislativního procesu, tak velmi rychle zjistíte, že rozhodně není zbytečnou institucí,“ dodává politolog.   

Spustit audio

Související