Jak vnímají polistopadový vývoj zahraniční novináři a historici?

Jak ale dnes hodnotit Listopad 89 v kontextu dalšího vývoje země? A jak jej vnímají zahraniční novináři, politologové, historikové, anebo filosofové z anglosaského světa, kteří se našim regionem zabývají a mají vliv na formování veřejného mínění v zemi původu?

U příležitosti 25. výročí listopadových událostí se nedávno nad následným vývojem Československa, rozděleného posléze vedví, zamyslel pro měsíčník Reportér britský novinář Edward Lucas, také editor týdeníku The Economist.

Své postřehy o Česku uveřejňuje i v tomto týdeníku, který svůj aktuální náklad ve výši 1,4 milionu výtisků ze čtyř pětin posílá mimo domovskou Velkou Británii. A Edward Lucas se dlouhodobě netají skepsí.

Čtěte také

Mnoho lidí má listopadové události ještě v živé paměti a spojené s osobními vzpomínkami. Čtvrtstoletí nicméně umožňuje jistý odstup, a tak historici již dávno vydestilovali témata, která se ukazují stále jako nosná, nebo nezodpovězená.

Zabývala se jimi i mezinárodní konference Promýšlení revoluce z roku 1989 ve Středovýchodní Evropě, kterou na začátku října uspořádaly v Praze Ústav pro soudobé dějiny a Filosofický ústav, oba spadající pod Akademii věd.

Promýšlení revoluce z roku 1989 ve Středovýchodní Evropě|foto: Filosofický ústav AV

Čeští a zahraniční historici, politologové, sociologové, právníci a ekonomové diskutovaly řadu oblastí spojených s Listopadem 89, následnou transformací a přechodu k liberální demokracii, nebo jejímu zdání.

Konference se zúčastnil i Joseph Grim Feinberg, který vystudoval na univerzitě v Chicagu a momentálně působí ve Filosofickém ústavu české Akademie věd. Zabývá se mimo jiné disidentským hnutím a myšlením před rokem 1989. Nebo Profesor Alessandro Catalano, který vyučuje českou literaturu na Univerzitě v Padově a hojně z ní překládá.

Propojení roku 89 a 68 – ostatně i grafickým otočením z nich můžete udělat stejnou číslovku – zmínilo ve svých příspěvcích více panelistů.

Promýšlení revoluce z roku 1989 ve Středovýchodní Evropě|foto: Filosofický ústav AV

Co z revolučních hesel může dnes historik vyčíst o přáních a představách lidu směrem k budoucnosti? Nejen o to se ve své knize Revolucia s ludskou tvárí – kniha vyšla i anglicky, ale česky ne – pokusil kanadský historik James Krapfl, dnes působící na McGillově univerzitě v Montrealu. Jeho kniha je hodnocena jako přelomová v uvažování o listopadových událostech.

Čtěte také

Pohledy zahraničních novinářů, historiků a bohemistů na nadcházející 25. výročí od Sametové revoluce a polistopadovému vývoji nám mohou říct nejenom to, jak nás vnímá vnější svět, ale i hodně o nás samých.