Jak verbují islamisté dobrovolníky ze Západu?

11. září 2014

Jak verbuje Islámský stát muslimské dobrovolníky z Evropy? Na tuto otázku odpovídá Svobodná Evropa v rozhovoru s imámem Tarfou Baghadžátím. Ten je předsedou Rakouské muslimské iniciativy, která se věnuje především otázkám rasismu, imigrace a lidských práv.

Potvrzuje, že mezi bojovníky Islámského státu se zapojili i muslimové z Evropy. „Co je k tomu vede?“ ptá se Svobodná Evropa.

Je to několik faktorů. Zajímavá je skutečnost, že mladí muslimové, kteří se přidali na stranu Islámského státu, nemají silné propojení s islámem a muslimy. Nikdy nenavštívili mešitu a někteří z nich ani nevědí, jak se modlit.

Proto se lehko dají naverbovat. Je to emociální záležitost, víc než náboženská. Řekne se jim: My víme, co je absolutní realita, ukážeme ti cestu k pravdě, k mučednictví a do ráje.

Druhým faktorem je to, že tihle mladí lidé se necítí být součástí západní společnosti. Nebyli vedeni k asimilaci pozitivním způsobem. Což je důsledek islamofobie, diskriminace muslimů a nepřímé perzekuce.

Čtěte také

Podle Baghadžátího je ale nutné upustit od obviňování Západu. Důležité je zeptat se, jak je možné, že takové uvažování vůbec proniklo do západní společnosti. Je to myšlenkový proces, který u evropských muslimů probíhá již desetiletí, zejména během posledních 20 let.

Toto myšlení ovlivnilo mladé muslimy a vedlo je k odmítnutí vlastní společnosti, dokonce víc než západní společnosti. Vzdaluje je od tradičního islámu v Iráku, Sýrii a v otevřených společnostech. Vede je k bigotnosti.

Bojovníci Islámského státu v syrské Rakká

A nakolik je za úspěšné verbování muslimů do boje odpovědné učení v mešitách? Zodpovědnost nesou podle Baghadžátího všichni. Proto je důležité udržet kontrolu nad děním v rakouských mešitách. Co se ale kontrolovat nedá, je internet. Extremisté plní denně jeho stránky ve všech možných jazycích.

Další názor na důvody, proč se k Islámskému státu přidávají mladí muslimové z Evropy a Spojených států, je na stránkách amerického listu Christian Science Monitor. Většinu z nich podle něj nemotivuje láska k islámu, ale silná touha po vlastní identitě.

Válka proti Islámskému státu neprobíhá jenom v Iráku nebo v Sýrii, ale také v Evropě a ve Spojených státech. Stovky džihádistů přišly ze západní Evropy, mluví anglicky, francouzsky nebo německy. Jednou z úloh je proto zabránit jejich návratu. Ale ještě předtím pochopitelně zabránit, aby se další mladí muslimové přidávali k Islámskému státu.

Čtěte také

Americké ministerstvo zahraničí dává na sociální sítě videa, na kterých jsou dokumentovány nejhorší aspekty Islámského státu. Odborníci, kteří mluvili s muslimy bojujícími na straně Islámského státu, však upozorňují, že Západ musí hlouběji pochopit jejich skutečné motivy.

Primární hnací silou není islám jako takový. Silná náboženská identita dokonce chrání člověka před cestou násilí. Mnozí džihádisté jsou ale v islámské víře nováčci. Motivuje je morální rozhořčenost, nespokojenost, tlak prostředí, hledání nové identity a smyslu života.

Přibližně 70 procent džihádistů operuje mimo svou domovskou zemi. Je možné, že utekli před osobní krizí. Proto Spojené státy i Evropa musí být pro tyto mladé muslimy atraktivní. Nesmí zavdat důvod k jejich radikalizaci.

Je zajímavé, že muslimové ve Spojených státech mají menší tendenci k radikalizaci. Jsou lépe integrováni do společnosti. Evropa tedy čelí výzvě pomoci izolovaným muslimským komunitám integrovat se do společnosti.

Ještě těžší je však dát každodennímu životu mladých muslimů ambiciózní cíl. V tom je Západ ve válce sám se sebou, podobně jako je ve válce s Islámským státem, tvrdí list Christian Science Monitor.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: Anna Budajová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.