Jak ve škole udržet dětskou zvídavost? Pomáhají pokusy s přesahem do života a učení mezi vrstevníky

Litoměřicích a letos patří mezi finalisty ceny Global Teacher Prize Czech Republic. V páté třídě přitom slyšela, že je „nestudijní typ“ a že nedostuduje ani učiliště. Nakonec dokončila vysokou školu, stala se toxikoložkou a k výuce chemie se dostala oklikou přes laboratoře a pitevny.

Ke každému tématu proto připravuje vlastní sadu pokusů, kterou nazývá smyslovou chemií. Děti si mají nový poznatek osahat, ne ho jen opsat z tabule, a dobrý pokus podle ní nepozná člověk podle toho, jak hlasitě bouchne.

„Musí to být pokus, který má přesah do běžného života. Ne jenom wow efekt, ale aby si děti odnesly něco, co využijí při každodenním rozhodování,“ říká Marschallová Rumlerová.

Takové hodiny ovšem stojí a padají s podporou vedení. Na jedné škole měla pokusy zakázané, na té dnešní má za zády akční ředitelku i Nadaci ORLEN Unipetrol.

Laboratoře zůstávají zamčené

Že chuť experimentovat naráží často na obyčejný nedostatek příležitostí, popisuje Martina Fialová, zakladatelka organizace Veselá věda, která vozí vědecké pokusy na první stupně základních škol.

Čtěte také

Žáci na cestě za dobrodružstvím: Co jim přináší školní docházka obohacená expedicemi?

Sama měla laboratorní práce ráda, jenže hodin bylo málo, a když do školy nastoupily její vlastní děti, zjistila, že hodiny v přírodovědných laboratořích někde ze školní výuky mizí. „Laboratoře často zůstávají zavřené, úplně nevyužité,“ říká Fialová.

Její lektoři proto vozí do škol kufry s pomůckami a dokážou v laboratoř proměnit jakoukoliv učebnu. Kroužky Veselé vědy podle ní letos prošlo třináct tisíc dětí, příměstskými tábory dalších osm tisíc.

Mladí učí mladé

Zatímco Veselá věda cílí na nejmladší žáky, iniciativa Tech Republic míří na druhý stupeň a střední školy. Podle jejího zakladatele Tadeáše Salaby reaguje na krizi technického vzdělávání a stojí na jednoduchém principu.

Tadeáš Salaba|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

„Největší smysl dává, když mladí učí mladé,“ vysvětluje Salaba. Do škol proto jezdí studenti technických vysokých škol, věkově blízcí svým posluchačům, a provázejí je prezentací složenou jen z obrázků, bez jediného slova na slajdu.

Programy jsou pro školy zdarma, přesto je nejtěžší se do nich vůbec dostat. Z deseti oslovených škol si přednášku objednají zhruba dvě.

Jak vypadá pokus, který dětem zůstane v hlavě i po letech, a kdy se z něj naopak stane nebezpečná domácí chemie? A proč si i program zdarma objedná jen zlomek oslovených škol? Poslechněte si celý pořad.