Jak umí děti vyprávět? Naivně a svobodně

28. prosinec 2014

Příběhy 20. století jsou tentokrát výjimečné. Nebyl jsem v nich sám. Větší část scénáře napsali a některé části pořadu natočili autoři, u kterých obvykle panuje obava, že to pokazí. Děti. Snad od nich nedostanu vynadáno.

Mluvit o osmácích a deváťácích základních škol jako o dětech je troufalost. Když si ovšem poslechnete jejich díla, první dojem – i když sem tam mutují – je, že se jedná o dětské práce: naivní, roztomilé, nezkušené a amatérské, přitom ohromně silné a dojemné. A hlavně tak, jak uznají za vhodné – svobodné.

V pořadu uslyšíte, jak děti v několika minutách vyprávějí příběhy válečných veteránů, někdejších politických vězňů komunistických lágrů nebo přeživších nacistických koncentračních táborů.

Dokument představuje reportáže, které vznikly díky projektu Příběhy našich sousedů. Už skoro tři roky ho realizuje nezisková organizace Post Bellum. A jde v něm o hodně.

Škoda, že se zdaleka netýká všech základních a středních škol. Nejde to. Samozřejmě kvůli penězům, a hlavně kvůli tomu, že projekt je dobrovolný.

A o čem tedy vlastně je? Žáci vytvoří skupinku, většinou se spojí tři až čtyři kamarádi ve třídě. Jejich učitel po vyučování s těmito svými žáky vyrazí za starým člověkem – pamětníkem. Dokumentaristé Post Bellum jim vycházejí vstříc a doporučují opravdu zajímavé vypravěče.

Učitel své žáky doprovází a sám se tak trochu učí: Čtyři měsíce pracují v archivech, digitalizují fotografie a písemnosti, rozhlasovou nebo televizní technikou natočí vzpomínky pamětníka, výpověď zpracují a uloží na internetovou Paměť národa.

Žáci ve studiu ČRo v rámci projektu Příběhy našich sousedů

Tím to ale nekončí. Žáci musí z příběhu vytvořit reportáž. A k tomu je zapotřebí přečíst knížku o moderních dějinách, mluvit s odborníky. Projekt končí buď výstavou, nebo knihou, která představuje sesbírané příběhy, a slavnostní prezentací.

Jednotlivé týmy předstupují před početné publikum rodičů, učitelů, kamarádů a během tří minut představují svoji dokumentaristickou práci. Přitom promítají fotografie.

Odborná porota pak posoudí jejich texty, prezentace a vyberou nejzajímavější zpracování. Vítězové získávají různé zajímavé ceny.

Možná se ptáte, kdo projekt platí? Bez finanční a organizační pomoci městské části se v tomto Post Bellum neobejde. Zvláštní poděkování patří Praze 6, Praze 5, Praze 10, Praze 3, Zlínu, Brně, Semilům a Mladé Boleslavi. Projekt najdete na www.pribehynasichsousedu.cz.

Jak děti vyprávějí? Jak se jim podařilo zpracovat příběhy pamětníků? Poslouchejte další Příběhy 20. století nahoře v článku nebo v iRadiu.

autor: Mikuláš Kroupa
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.