Jak teroristé přicházejí o iluze. Stále více se jich ze Sýrie vrací domů kvůli brutalitě a korupci

Studie, kterou vypracoval Úřad OSN pro boj proti terorismu (UNOCT), vychází z rozhovorů se 43 bojovníky dvanácti národností ze sedmi zemí.

Úřad je přesvědčen, že navzdory nedostatkům, jako je relativně malý počet subjektů, je studie užitečným nástrojem pro členské státy, aby vyvinuly taktiku, jak se s návratem bývalých teroristů vypořádat – aby například připravily programy, které by omezily jejich odchod a umožnily účinné začlenění do společnosti. Studie vyzývá k vyváženému přístupu k těmto osobám a zdůrazňuje prevenci.

Chudé a nevzdělané

Autoři studie zjistili, že zahraniční navrátilci jsou většinou mladí muži, kteří pocházejí z prostředí znevýhodněného z hlediska ekonomiky, vzdělání a pracovního trhu.

Studie také ukázala, že od začátku loňského roku stoupl počet žen, které odcházely k Islámskému státu, zejména ze západních zemí, zatímco množství mužů v téže době naopak kleslo. Většina těch, s nimiž badatelé mluvili, neměla vzdělání a nebyla na tom finančně dobře. Toto zjištění je v rozporu s tvrzením některé literatury, že zahraniční teroristé jsou většinou velmi vzdělaní a poměrně zámožní.

Zhruba polovina subjektů byla v okamžiku odchodu do Sýrie ženatá a někteří měli i děti. Značná část jich pocházela z početných rodin, které byly často neúplné a měly řadu problémů, jako například domácí násilí. Mnoho jich přišlo z izolovaných chudých předměstských čtvrtí.

Logo|foto:Český rozhlas

Nábor bojovníků nejčastěji probíhá v kruhu přátel a na sociálních sítích, ale internet jako samostatný zdroj radikalizace hraje mnohem méně významnou roli, než se všeobecně soudí, a rozhodně méně důležitou než osobní kontakty.

Hrozba navrátilců se nesmí zveličovat

K pocitu zoufalství, opovržení a nepřátelství vůči vládě přispívají u těchto lidí chyby státní správy a justice, diskriminační sociální politika, politické vyloučení z komunit, nedokonalé soudnictví, korupce – hlavně při přidělování sociálních dávek, šikana bezpečnostních složek nebo zabavení pasu a dalších dokladů totožnosti.

Tytéž faktory jsou zároveň živnou půdou pro náboráře, kteří mladíkům slibují nový život bez námahy. Ke zklamání bojovníků v Sýrii a jejich touze po návratu domů pak naopak někdy vede soucit se skupinami, které v konfliktní zóně trpí násilnostmi a agresí. Často pramení z osobních zkušeností bojovníka, který poznal podobné zacházení v dětství a mládí.

K deziluzím podle studie přispívá i to, že ozbrojené skupiny neposkytly těmto mladým lidem nic z toho, co bojovníci čekali. Dalšími faktory jsou násilnická ideologie a brutální taktika, vnitřní spory ve skupině i korupce některých velitelů.

V samotném rozhodnutí zběhnout a vrátit se domů pak hrají menší roli sociální sítě a větší rodina, hlavně matky, kterým se nejspíš podaří zklamaného bojovníka přimět k návratu. Studie také zdůrazňuje, že i když navrátilci nepochybně představují hrozbu, nemělo by se toto riziko zveličovat. Podle autorů studie je třeba zvolit praktickou, účinnou a přiměřenou reakci, která vychází z pochopení příčin celého problému, cituje studii OSN server ARA News.