K výchově patří trpělivost. V principu to nikdy nesmím vzdát, i když to občas nejde, radí psycholog

3. březen 2021

Pandemická opatření trvají už rok a dopadají na celou společnost. Jak se v této zcela nové situaci daří dětem? „U dvouletých či čtyřletých dětí bych si ani netroufl říci, že je nějaký problém, pokud ho tedy nemají rodiče,“ připomíná důležitost kvality vztahu rodičů a dětí host Leonarda Plus dětský psycholog Václav Mertin z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Podle něj malé děti přijímají věci tak, jak jdou. „Ale třeba osmnáctiletý student už má kus života za sebou, má spoustu stereotypů vytvořených – a to myslím pozitivně. A teď se to všechno rozbilo. Ale stereotypy mají také dospělí a ty jsou také aspoň částečně pryč,“ říká Mertin a pokračuje:

Čtěte také

„Pokud jsou děti doma, jsou odkázány na naše rodinné působení. Děti nemohou utéci do kroužku, do školy. A my děti dětem vyčítáme, že sedí u počítače na učení a odpoledne ještě u her – ale co mají dělat? To my jim musíme nabídnout a někdy i vnutit činnost nebo aktivitu.“

Otázkou podle něj je, zda žít v provizoriu, nebo celou situaci přijmout. „A začít hledat to, jak fungovat, aby to bylo co nejvíc v náš prospěch a co nejvíc podnětů pro rozvoj nás i našich dětí.“

Dělat školu na výkon je dnes neschůdné

Podle Mertina se ukázalo, že škola je hodně výkonově orientovaná, jenže v současné situaci to není schůdné. „Při online učení mnohem více musíme akcentovat to, že dítě by se mělo něco naučit, protože to bude potřebovat v životě nebo na přijímačky. A ne jestli to je na čtyřku,“ soudí.

„Ne všichni rodiče si to uvědomují, ale rodič má zodpovědnost za vzdělání svého dítěte. Je tu sice povinná školní docházka, ale je vidět, že stát není schopen vzdělání zajistit. Proto je třeba, abychom řekli: rodiče, vy jste nejen pomocníci pro tenhle čas, ale jste ti důležití. Nechceme, abyste vystudovali pedagogiku a stali se učiteli, ale za váš podíl jsme rádi a je důležitý.“

Václav Mertin

Psycholog vidí i rodiče, kteří vzdělávání zvládají velmi dobře. „Ty nechme žít, neopruzujme je. Tím se nám uvolní ruce, abychom víc pomáhali těm, kteří třeba nemají technické podmínky a nemají na to, a nechme přitom stranou proč. Stát, respektive škola by tady měla nastoupit a pomoci.“

Žít maximálně normálně

Rodiče, kteří před březnem 2020 s dítětem podnikali nejrůznější aktivity, třeba vaření, úklid, ale i hry, výlety nebo dovolenou, nemohou být současným stavem úplně zaskočeni, míní psycholog.

Čtěte také

„Když to dobře zvládnou rodiče, pak to zvládnou i děti, ty menší stoprocentně, když na ně rodiče myslí. Ty větší si už žijí samostatnější život, takže je to složitější, ale pořád jsou tu rodiče. A nejde o žádné velké vymyšlenosti, jde prostě o to, abychom v rámci možností, které máme, žili maximálně normálně.“

Rodiče by měli své děti znát, očekává Mertin. „A pokud s dítětem jsme, tak máme řadu zkušeností ne ze stejných, ale z podobných situací. Víme tedy, co na dítě platí a co funguje. Děti jsou nesmírně flexibilní. Neříkám, že se jim to líbí, ale přizpůsobí se. Děti také nemusí všechno vždy úplně chápat, ale je na nás, abychom to takhle vymohli, že tak to je.“

Děti jsou nesmírně flexibilní. Neříkám, že se jim to líbí, ale přizpůsobí se.
Václav Mertin

Takže když například rodič pracuje a dítě za ním přijde, lze ho odmítnout. „Nesmí ale mít pocit, že ho nemáme rádi. Děti leccos pochopí a záleží na rodičích, jak se s tím vypořádají a jak to zvládnou. Jednoduché to nemají, protože děti to třeba pochopí a akceptují to, ale za čtvrt hodiny přijdou zase. S tím musíme počítat.“

„Jeden z atributů vychovatelské kvality je trpělivost. Nesmím to nikdy vzdát, byť už nemám síly. Ano, někdy to vzdám, to se zas netvařme, ale principiálně bych to nikdy neměl vzdát,“ povzbuzuje rodiče v nové situaci psycholog Václav Mertin.

Jak ovlivní pandemie sportovní život dětí a mládeže? Jaký dopad bude mít přesun života do digitálního prostoru na děti i dospělé? Poslechněte si celé Leonardo Plus, připravila ho Eva Kézrová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.