Jak se změnil izraelsko-palestinský konflikt deset let po zavraždění Jicchaka Rabina?

Izrael a Palestinci nejsou míru o nic blíž než před deseti lety, a dokonce k němu možná mají i dál. Rabinovu dočasnému nástupci a zkušenému veteránovi izraelské politiky Šimonu Peresovi se nepodařilo proces dovést do konce a Izraelci v následujících volbách zvolili nekompromisního Binjamina Netanjahua. Po neúspěchu jeho příliš tvrdého kursu pak v roce 1999 opět vyhrála levicová Strana práce s Ehudem Barakem, který tehdejšímu palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi nabídl nevídané ústupky - ještě větší než Rabin.

V Camp Davidu se však ukázalo, že Arafat o mír s Izraelem zájem nemá; všechny nabízené kompromisy odmítl a krátce nato rozpoutal palestinskou intifádu, které padlo za oběť přes tisíc Izraelců a tři a půl tisíce Palestinců a která do běžného života zavedla palestinské sebevražedné atentáty na izraelské civilisty a izraelské vojenské odvety včetně cílených útoků na palestinské teroristy. A tak dali izraelští voliči v roce 2001 opět přednost pravicové politice; od té doby stojí v čele židovského státu premiér Ariel Šaron a jeho strana Likud.

Přestože zatím Izraelci jeho přístup ještě stále preferují, ani jeho strategie založená na starozákonním pravidle "oko za oko, zub za zub" nepřinesla o mnoho víc než postup jeho předchůdců - snad kromě toho, že odvety za palestinské útoky zbavily svět řady krvelačných individuí. Opravdu revolučním činem, jaký v historii izraelsko-palestinského konfliktu nemá obdoby, byla však letošní Šaronova evakuace židovských osad z pásma Gazy. Mimo jiné ukázala světu to, co Izraeli nikdy nevěřil - že značná a zároveň mocná část Palestinců zastupovaná teroristickými skupinami o vlastní stát nestojí.

Hamas, Islámský džihád a Brigády mučedníků od Al-Aksá navzdory únorovému slibu příměří s útoky a ostřelováním nepřestaly ani po odsunu z Gazy, a Izrael proto obnovil protiteroristické operace a cílené útoky na strůjce atentátů a teroristické vůdce. Dnes už svět proti těmto akcím v podstatě nic nenamítá; stažení z Gazy značně vylepšilo pověst židovského státu na mezinárodní scéně, zatímco útoky teroristů odůvodňované pouze touhou zlikvidovat všechny Izraelce zásadně poškodily palestinskou kauzu. Arafatův nástupce v čele palestinské samosprávy Mahmúd Abbás jako vůdce zklamal - nejenže zatím proti teroristickým skupinám nezakročil, ale umožnil jim mocenský vzestup až do takové míry, že proti nim už nelze zasáhnout bez rizika občanské války. A tak teroristé na Izrael útočí dál, přestože podle průzkumů si to tři čtvrtiny Palestinců nepřejí. Samospráva také neuměla zúročit snadné získání pásma Gazy, a nejenže v něm nenastartovala slibovanou ekonomickou prosperitu, ale nedokázala ani zamezit nezákonnému zabírání půdy, které často provádějí i příslušníci palestinských bezpečnostních sil. Chaos a bezpráví zejména v pásmu Gazy se stále stupňuje. Paradoxně k tomu přispěl izraelský odsun - přes propustnou hranici s Egyptem se do oblasti dostalo množství zbraní i teroristů, ale také příslušníků Al-Kajdy.

Izrael zatím využívá nových mezinárodních sympatií a s podporou Spojených států pokračuje v likvidaci hledaných teroristických předáků jak na Západním břehu, tak v pásmu Gazy. Výsledky jsou uspokojivé - izraelské armádě se podařilo odstranit skoro dvě desítky významných vůdců a zadržet nejmíň tisícovku aktivních teroristů, ale také odhalit propojenou teroristickou síť Hamasu s libanonským Hizballáhem a palestinským vládním hnutím Fatah. Ukázalo se, že aby politicky ambiciózní Hamas, který se chce účastnit nadcházejících voleb, mohl naoko dodržovat příměří, najímá si teroristy z jiných organizací a řídí atentáty prostřednictvím jiných skupin.

Izraelská vláda prohlásila, že bude s cílenými útoky pokračovat, dokud proti teroristům nezasáhne palestinská samospráva. Ministerstvo obrany předpokládá, že operace potrvá až do palestinských voleb, které jsou plánovány na 25. leden. Argument, že je třeba se zdržet akcí, které by mohly oslabit pozici Mahmúda Abbáse, už padl - Abbás i samospráva jsou tak slabí, že víc je už oslabit nelze. Plánovaný summit Šarona s Abbásem byl zrušen jako bezdůvodný, a ministr obrany Šaul Mofaz dokonce vyjádřil názor, že se současným palestinským vedením míru dosaženo nebude.

V neděli izraelská vláda také důrazně odsoudila Abbásův úmysl připustit k volbám kandidáty Hamasu, přestože nedávno prohlásila, že do nich nehodlá zasahovat. Podle ministra zahraničí Silvana Šaloma by účast ve vládě dodala Hamasu legitimitu, což by bylo nebezpečné nejen pro Izrael, ale pro celý Blízký východ. Ostatně Hamas se se svými úmysly netají; jeden z jeho vůdců Mahmúd Zahar v rozhovorech pro arabská i západní média několikrát potvrdil, že v případě volebního vítězství by Hamas z Palestiny udělal radikální islámský stát, který bude bojovat až do úplného zničení Izraele.