Jak se z ochránců poutníků v Palestině stali první evropští bankéři?

Jak se z ochránců poutníků v Palestině stali první evropští bankéři? O tom je dnešní Za hranou. V pořadu, který tradičně nenabízí hotové odpovědi, se můžete zamyslet s prof. Janem nejen nad tím, zda si Chudí rytíři Krista a Šalamounova chrámu mohli za svůj pád sami?

„Tehdy se říkalo: ‚Pije jako Templář,' navíc ti řádoví rytíři nebyli žádní vzdělanci. To byli často tvrdí a spíš jednodušší válečníci. Skutečnou myšlenkovou elitu tam tvořila jen malá skupina mnichů."

Za hranou samotné existence a likvidace Templářů bude řeč i o jejich bojovém umění, o jejich vlivu na území pozdějšího Česko-Slovenska. Se slovenským historikem Dr. Jesenským se podíváme na Templáře jako první mírové sbory na hranicích uherského státu a zemí Koruny české.

„Ak si všimneme mapu rozloženia templárskych sídiel na dnešnom česko-slovenskom pohraničí, tak vidíme Čejkovice, vyše pák Vsetínsko a môžeme zmieniť aj, dnes už zaniknutý, hrad Štramberk pri Kopřivnici. Takže je to taký pás na pomedzí východnej Moravy a Slovenska. Keď že pohraničné vzťahy tu boli v stredoveku napäté a o tie územia sa tvrdo bojovalo, hranica sa často menila, tak predpokladáme, že Templári plnili akúsi nárazníkovú funkciu."

A jsou potomci rytířů Templu dodnes mezi námi? Spikleneckých teorií existuje více, než dost. Z čeho vycházejí? Z minulosti se vypravíme i Za hranu přítomnosti, a budeme se ptát, zda konflikt křesťanství a islámu se po tisíci letech vrátil, i na to, zda křesťané nepotřebují nové rytíře Templu, kteří je uchrání před útoky radikálů zaštiťujících se odkazem Alláhovým.