Jak se vymáhá ruské embargo na potraviny z EU

V několika ruských městech byly zničeny tuny potravinových výrobků dovezených do země ze Západu. Dodávky byly v rozporu s embargem, jež Moskva vyhlásila v odvetě za přijetí západních protiruských sankcí.

Potraviny zkonfiskovaly celní úřady na základě dekretu prezidenta Vladimira Putina. Někteří zahraniční komentátoři to považují za neúctu k potravinám jako takovým, jiní zase zpochybňují účinnost sankcí Evropské unie uvalených na Moskvu.

"Rusko, které zažilo v minulosti mnoho hladomorů, se dopouští ničením potravin obrovského hříchu," komentuje celou záležitost estonský liberální deník Postimees. Připomíná, že "dokonce i za éry Sovětského svazu byly děti vychovávané k úctě vůči nejmenšímu kousku chleba“.

Ani samotní Rusové akt ničení potravin nechápou a ptají se, jestli toto zkonfiskované zboží nemohlo putovat do nemocnic nebo dětských domovů. Internetový průzkum v Rusku ukázal, že více než 12 000 tisíc obyvatel, což bylo 87 procent dotázaných, je proti ničení potravin. Zazněly i návrhy, aby byly potraviny odeslané jako humanitární pomoc do Doněcka nebo Luhanska."

Čtěte také

Polský list Rzeczpospolita již v titulku ostře prohlašuje, že Putinův dekret o potravinách je urážkou civilizovaného světa. Tento konzervativní deník si posléze stěžuje, že "Kreml mohl poskytnout zkonfiskované potraviny OSN, nebo je poslat do Jižního Súdánu či do uprchlických táborů v Sýrii“. Nebo prý mohl pomoct migrantům v Africe a v Asii.

Ani jednu z těchto příležitostí Moskva nevyužila. Namísto toho zvolila špatnou, až extrémně primitivní a nelidskou alternativu. Spálené a jinak zničené potraviny jsou urážkou celého civilizovaného světa. Je to důkaz bezcitnosti a bezohlednosti Kremlu, jakož i jeho primitivního myšlení, píše polský deník.

Ruský internet je plný pochvalných a souhlasných příspěvků na adresu zmíněného rozhodnutí, ale najdou se tam i hlasy svědčící o hněvu a nedůvěře vůči těm, kdo nesmyslný příkaz vydali. A to je snad jediná pozitivní věc na celé této kauze", uzavírá Rzeczpospolita.

Čtěte také

Francouzský deník Le Figaro vyzývá k novým sankcím vůči Rusku. Měly by být alternativou k těm současným, jež nepůsobí Kremlu žádnou újmu, píše na stránkách tohoto listu politická analytička Elena Morenkova Perrier. I když je ekonomická situace v Rusku těžká, státní dluh a rozpočtový deficit jsou v krátkodobém horizontu snesitelné. Země nadále funguje, i když celkové výnosy drasticky poklesly v důsledku snížení ceny ropy.

Oběti hladomoru na Ukrajině v letech 1932 - 1933

Co se týče mezinárodní situace, Rusko ani zdaleka nesměřuje k postavení vyděděné země, upozorňuje autorka. Důkazem jsou krom jiného summity skupiny BRICS sdružující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku a pak schůzky na nejvyšší úrovni Šanghajské organizace pro spolupráci, ve které jsou Rusko, Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán.

„Zároveň je ale důležité neztrácet ze zřetele, že Rusko a Evropa jsou na sobě vzájemně závislé. Vztahům mezi Ruskem a EU by tedy neměla vévodit ideologie. Místo toho bychom se měli soustředit na otázku, jakým způsobem obnovíme vzájemné ekonomické vztahy, až budou sankce zrušeny," končí komentář pro Le Figaro.

Kreml pohrozil rozšířením embarga i na další země, jež se přidaly k Evropské unii a jejím restrikcím vůči Ruské federaci. Italský deník Corriere della Sera uvádí jako příklad Island. Putinovy hrozby nejsou pro Rejkjavík žádnou maličkostí. Putin, makrely, sledě a tresky tam rozvířily politickou debatu o morálních principech.

Čtěte také

Někteří poslanci islandského parlamentu zastávají názor, že jejich země nesmí ustoupit. Musí podle nich podporovat sankce unie vůči Rusku. Ultranacionalistické strany zase podporují rybářské firmy, které chtějí s Moskvou obchodovat. Podle nich by mohly sankce vůči Rusku Island zničit.

V roce 2013 vyvezl tento ostrovní stát do Ruska skoro devadesát tisíc tun ryb a měkkýšů. Jenom vývoz sleďů vydělal této severské zemi v daném období téměř 35 milionů eur. Export ryb představuje přitom celých 40 procent jejího vývozu. Proto je pochopitelné, že Island čelí při zvažování, jak se postavit k sankcím proti Rusku, velkému finančnímu, politickému i morálnímu dilematu.

Zpracováno dle zahraničního tisku.

autor: Hana Rausová
Spustit audio