Jak se vyhnout úderu bleskem? Buďte co nejnižší a co nejméně vodiví, radí vědkyně

Blesk, bouře v krajině (ilustrační foto)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Blesk, bouře v krajině (ilustrační foto)

Co vlastně víme o blesku kromě toho, že jde o elektrický výboj? A ovládneme někdy v budoucnu tuto ohromnou sílu? Hostem Magazínu Leonardo je Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.

„Jak blesk vzniká, dodnes nevíme,“ potvrzuje vědkyně. „A i když se Prokop Diviš pokoušel energii blesku využít svým unikátním bleskosvodem, dodnes energii blesku využít neumíme.“

Hlavním důvodem je to, že jde o jev naprosto nepředvídatelný. „Nikdy nevíme přesně, kdy a kam blesk uhodí, protože jde o jev velmi krátký. Výboj, který vidíme a který je i doprovázen zvukem, trvá výrazně méně než jednu vteřinu.“

Proto se vědci snaží především pochopit, co se vůbec děje v bouřkovém oblaku, kde blesky vznikají. Jak ale vzniká bouřkový oblak?


„Kde je blesků nejvíce? Existuje jedno zvláštní místo, a tím je venezuelské jezero Maracaibo, kde je po 10 měsíců v roce 40 tisíc bleskových výbojů každou noc, a neví se proč. Co se týká České republiky, tak se říká, že nejvíce blesků je v Českém středohoří na hoře Milešovka, údajně díky jejímu tvaru, který jako bývalá sopka má.“

„Bouřkový oblak nemůže vzniknout kdekoli, musí být příznivé podmínky jako vlhko a teplo, a také je nezbytný velký rozdíl teplot,“ vysvětluje Kolmašová.

Bleskové výboje pak vědci rozlišují podle toho, kde se vyskytují. „Buď mohou proběhnout uvnitř bouřkového oblaku, nebo mezi bouřkovými oblaky a těch je většina. Další jsou bleskové výboje, které proběhnou mezi oblakem a zemí, a ty nás zajímají právě z hlediska své ničivé síly.“

A jak bychom se v přírodě měli před nebezpečím blesků chránit? „Blesk postupuje z bouřkového oblaku na zem v takových skocích, asi padesátimetrových, ionizuje vzduch a hledá si nejvodivější cestu, tedy tu, která je často nejkratší.“

„Takže si blesk často vybírá vyvýšený objekt, buď člověka nebo strom, pod který se člověk schová. Je tedy třeba snažit se být co nejnižší, nižší než všechny předměty v okolí a také co nejméně vodivý,“ doporučuje Ivana Kolmašová.