Do roka a půl bude vakcína, která úplně vyřeší epidemii koronaviru, očekává virolog Plevka

29. březen 2020

Co víme o viru, který způsobuje nemoc COVID-19? Hostem Studia Leonardo je odborník na strukturální studia virů a bakteriofágů Pavel Plevka z Masarykovy univerzity v Brně.

Čtěte také

„Virus SARS-CoV-2 vypadá jako velmi malá kulička o průměru asi 100 nanometrů. Abychom ho mohli vidět, potřebujeme elektronový mikroskop... Má nepravidelný tvar, asi jako brambora, a na povrchu výstupky,“ popisuje expert.

Vědci rozlišují čtyři skupiny koronavirů: alfa, beta, gama a delta. „Viry sdružené v kategorii beta jsou si podobnější v jejich genomových sekvencích než ostatní rodiny virů.“

Infekce u koronaviru probíhá tak, že samotný virus je obalený membránou. Ta díky výběžkům tvořeným proteiny splyne s membránou buňky, do té se obsah viru vylije, virus převezme kontrolu a začne infekci.
Pavel Plevka

Koronaviry mají jeden z nejdelších RNA genomů, takže mutují mnohem rychleji než DNA viry. „Rychleji se dokážou přizpůsobit novému hostiteli, ale zároveň jsou méně stabilní. Některá z léčiv využívají této slabiny a zvyšují jejich mutační rychlost, takže nakonec dojde k tomu, že virové potomstvo je defektní a bez infekčních částic.“

Na studium nového koronaviru se samozřejmě zaměřila řada laboratoří. „Ale je velmi málo času, takže spoustu vlastností SARS-CoV-2 odvozujeme z předchozích studií virů SARS nebo MERS.“

Na jediný původ nákazy se usuzuje z distribuce prvních infikovaných, všichni měli nějakou spojitost s trhem zvířat v čínském Wu-chanu... Když by k zavlečení viru do lidské populace docházelo opakovaně, tak by bylo několik míst, ze kterých by se virus začal šířit. Ale rozvoj epidemie SARS-CoV-2 byl tak rychlý a lokalizovaný, že je téměř jisté, že k přenosu došlo jen jednou.
Pavel Plevka

Čtěte také

Pro viry není vůbec jednoduché změnit hostitele, dodává vědec. „Musí dojít k souhře řady náhod, které jsou dobré pro vir, aby mu umožnily přeskočit na nového hostitele, tedy člověka. A to nebývá tak častá událost.“

„Došlo zřejmě k pozměnění povrchových proteinů virů, které mu umožnily rozpoznávat lidské buňky a infikovat je... Pro virus se mutacemi otevře příležitost a naučí se rozpoznávat nový zdroj potravy.“

Vědci mají pro koronaviry vypracovaný systém reverzního genového inženýrství, takže mohou virus připravit ve formě DNA, tu dále modifikovat, pak přejít k RNA formě viru a z ní vytvořit infekční virové částice. Ale sekvence koronaviru nezavdává nic k tomu, abychom předpokládali, že byl tento virus připraven pomocí genového inženýrství.
Pavel Plevka

Virus tahá za kratší konec provazu než my

„O koronaviru víme poměrně hodně, problém je, že vývoj léčiv obecně trvá velmi dlouho... a nemáme tak možnost teď ovlivnit současnou epidemii. Proto je nadějnější využití léčiv, která byla připravena pro jiné viry, a jejich aplikace na současný koronavirus,“ soudí Plevka.

Vakcíny jsou teď velmi intenzivně vyvíjeny na mnoha místech po celém světě. „V podstatě je to závod a je naděje, že do roka nebo roku a půl bude k dispozici účinná vakcína, která by úplně zvrátila celou situaci a vyřešila tuto epidemii.“

Lidstvo nad novým koronavirem zvítězí. Tahá za mnohem kratší konec provazu, už třeba jen proto, že řada infikovaných lidí má jen velmi mírné příznaky, takže přežijí. Je otázka, jak se s infekcí vypořádáme jako společnost, a také s mírou ekonomických škod, které pandemie způsobí.
Pavel Plevka

„Existují viry, u nichž je větší pravděpodobnost, že infikovaný zemře. Ty se ale naštěstí nedokážou tak efektivně šířit. Typický příklad je ebola, kde umírá až 90 % infikovaných, ale virus je pak v tak hrozném stavu, že se nedokáže rozšířit do okolí, takže u něho vlastně dochází k samosterilizaci,“ shrnuje Pavel Plevka.

Poslechněte si celé Leonardo Plus. Ptala se Martina Pouchlá.

Spustit audio

Související