Jak se rodil turismus, co dělá armádní psycholog na misích nebo kde hledat bájné Šangri-la? Odpoví série Češi na cestách

27. říjen 2026

Čtyři knihy plné poutavých příběhů, které zažili Češi v zahraničí, pro vás na říjen připravil literární magazín Ex libris v sérii Češi na cestách – radosti i úskalí světa za hranicemi.

Všechny epizody

Eduard Freisler s oceněným cestopisem v Zrcadlové kapli Klementina v Praze

Bez cestování si dnes málokdo dokáže svůj život představit. Turismus, jak ho známe, je však poměrně mladý fenomén. Aby lidé začali ve velkém vyrážet za poznáním, odpočinkem nebo zážitky, musel se nejprve změnit svět – a také představa o tom, proč a kam má smysl cestovat. Jak se moderní turismus zrodil, popisuje Jan Pezda.

Kubánské tango v rytmu blues tančí na takzvaném ostrově svobody Eduard Freisler. Na Kubu se poprvé vydal před pětadvaceti lety a od té doby se na ostrov opakovaně vrací. Potkává tu nevšední lidské osudy, sleduje proměny země a zároveň se tu v mnohém formuje i jeho vlastní životní příběh.

Helena Sováková

Vojenské mise v Afghánistánu a Íránu popíše Plukovnice lidských duší Helena Sováková. Vypráví nejen o práci armádního psychologa na zahraničních misích a zkušenosti s vojáky, kteří působí v rizikových oblastech světa, ale také o pomoci jejich blízkým v situacích, kdy se voják z mise nevrátí.

Tibet a Nepál lákají představou duchovna, vzdálených klášterů i krajiny pod Himálajem. Cesta do těchto míst ale znamená také střet s každodenní realitou, místními zvyklostmi, složitou historií i praktickými nástrahami cestování. Ludmila Šimková vysvětlí, proč Šangri-lu v Tibetu nenašla.

Ex libris poslouchejte každé úterý po osmé hodině večer na Plusu, nebo kdykoliv v podcastových aplikacích.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.