Jak se mění karlovarské lázeňství? Poslouchejte v dokumentu Proměny léčivého kraje
Karlovarský kraj je celosvětově unikátní lokalitou, jejíž přírodní bohatství láká návštěvníky z celého světa. Lázeňství má za sebou ovšem turbulentní roky, po kterých nemohlo zůstat stejné. Jak se lázeňské domy vyrovnaly s odlivem ruských turistů, příchodem uprchlíků z Ukrajiny, pandemií a změnami ve společnosti? Odpovědi hledá dokument Terezy Hronové „Proměny léčivého kraje“.
Západočeská lázeňská města hostila anglického krále, významné skladatele i spisovatele. Pravidelně se stávaly kulturním a politickým centrem Evropy. Dnes je ale situace jiná.
Dvě zásadní události – pandemie koronaviru v roce 2020 a ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 – zásadně proměnily tvář regionu. Zatímco v roce 2019 přijelo na Karlovarsko přes 83 000 turistů přímo z Ruska, v roce 2025 Český statistický úřad už neuvádí žádné návštěvníky z této země. Přesto je ruština v ulicích i hotelech stále slyšet.
Nejde o hosty přijíždějící z Ruska, ale o rusky mluvící klientelu ze zemí bývalé Sovětského svazu, a především z Německa. Významnou skupinu tvoří také takzvaní „ruští Němci“ a uprchlíci z Ukrajiny, kterých v kraji žijí tisíce.
Do Karlových Varů přijela také zdravotní sestra Aňa z Ukrajiny. Ujela před válkou 2 600 kilometrů v historické Ladě. Dnes pracuje v jednom z karlovarských hotelů. „Kdo chce pracovat, práci si najde,“ říká Aňa, která si kolektiv v malém hotelu pochvaluje.
Od léčby k prevenci a wellness
Odliv zahraniční klientely donutil hotely ke změně strategie. „Díky covidu se musely přeorientovat a ukázaly Karlovy Vary i české klientele,“ vysvětluje Martin Špalek z turistické agentury, která cílí zejména na rusky mluvící klienty. Změnil se i styl pobytů – hosté jezdí na kratší pobyty než dříve.
Trendem jsou wellness pobyty a důraz na prevenci. Moderní lázeňství se snaží zbavit nálepky místa pro „staré a nemocné“ a cílí na mladší, vytížené lidi, kteří čelí stresu a civilizačním chorobám.
Nicméně rok 2025 přinesl mnoha lázeňským hotelům rekordní tržby, ovšem na druhé straně stojí rekordní náklady na energie i mzdy. „Hotely teď spíš přežívají, nemají na to, aby vydělávaly a mohly peníze investovat zpátky,“ varuje Špalek.
Dalším palčivým problémem je nedostatek odborného personálu. Chybí kuchaři, servírky, ale především specializované lázeňské sestry a lékaři.
Unikát, který nezmizí
I přes všechny krize zůstává podstata západočeského lázeňství neměnná – jsou to unikátní přírodní zdroje. Geolog Tomáš Vylita připomíná, že každé z pěti lázeňských míst v kraji je jiné.
Karlovy Vary se pyšní teplou vřídelní minerální vodou, v Mariánských lázních je přes sto pramenů s různým složením, ložiska rašeliny a Mariin plyn. Františkovy Lázně charakterizuje studená minerální voda a slatina. Jáchymov staví na radonové vodě a Kynžvart má klima vhodné pro léčení a lázně pro děti.
Lázeňství je jedním z nejstarších a nejúspěšnějších odvětví v Česku, které kombinuje medicínu, turismus a kulturu. I když se jeho podoba mění, víra v léčivou sílu kraje přetrvává – válce i pandemii navzdory.
Jaké další výzvy musí překonat české lázeňství? Poslechněte si celý dokument Proměny léčivého kraje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.