Jak se máte, Vondrovi? Normalizační seriálová rodinka vznikla před půlstoletím
Už je to 50 let od okamžiku, kdy Československý rozhlas začal vysílat původně nekonečný rozhlasový seriál s názvem Jak se máte, Vondrovi? Proč vznikl, kdo v něm účinkoval, jak vznikaly jednotlivé díly a jak se v seriálu odrážely aktuální události? O tom všem je pořad Archiv Plus, jehož reprízu si teď můžete poslechnout.
V kalendáři byl čtvrtek 25. prosince 1975. O den dříve vyšlo Rudé právo s palcovým titulkem Žijeme lépe, žijeme spokojeněji. Novináři čtenářům ukazovali, jak jsou všichni spokojení, protože žijí v socialismu. Tohle štěstí ale nestačilo ukazovat jen ve zpravodajství.
Muselo prostupovat vším: knihami, filmem, televizí – a samozřejmě i rozhlasem. A tak se zrodil rozhlasový seriál Jak se máte, Vondrovi?
Hlava rodiny? Žena
Vondrovi se měli posluchačům stát jakousi vzorovou rodinou – někým, kdo jim byl podobný, kdo měl alespoň přibližně podobné starosti, jaké měl „obyčejný“ rozhlasový posluchač v polovině 70. let.
Čtěte také
Představám o této normálnosti odpovídalo, že „hlavou“ rodiny byla žena, pracovnice sociálního odboru Národního výboru jakéhosi pražského obvodu Milena Vondrová v podání Jiřiny Švorcové.
Druhé místo patřilo v rodině vedoucímu topenářského družstva Karlu Vondrovi, kterého představoval Karel Urbánek. Jako typická rodina měli seriáloví manželé dvě děti: Mirka (hlas mu propůjčil Marek Eben) a Janu (Slávka Hozová).
Trefa do černého
Vondrovi byli z pohledu rozhlasu – minimálně v první letech – trefou do černého. V dobách největší slávy sledovalo prý každý díl na tři miliony posluchačů. Je ale také důležité si uvědomit, do jaké doby seriál přichází. V televizi tou dobou začínají legendární Chalupáři, natáčejí se a průběžně vysílají první epizody z Třiceti případů majora Zemana. Po nich přijde Nemocnice na kraji města a další.
Čtěte také
Seriál, televizní i rozhlasový, se stane vítaným osvěžením fádního vysílání, což si uvědomí i komunističtí propagandisté, kteří začnou vyžadovat větší ideologickou angažovanost.
Ta ostatně proniká i do Vondrových: rozhlasová rodinka se u večeře baví o materiálech ke sjezdu komunistické strany, lidé se až křečovitě oslovují soudruhu nebo soudružko i v situacích, kdy se tak běžně nestávalo, a členové rodiny s nadšením chodí na brigády i do prvomájového průvodu.
Opatřit ale seriál Jak se máte, Vondrovi? nálepkou primitivní komunistické propagandy by nebylo na místě.
Nekonečný seriál
Od prosince 1975 do prosince 1989, kdy seriál skončil (odvysílalo se na 730 dílů), se na jeho tvorbě podílelo na sto padesát autorů.
Pod příslušným „krytím“ psali scénáře třeba Karel Hvížďala nebo Pavel Landovský. Ten se později dokonce pochlubil, že s přestávkami mu práce na Vondrových vydržela tři roky: „Švorcová otvírala pusu, jak jsem si hvízdnul. Psal jsem to tři roky a bavilo mě to,“ měl Landovský prohlásit.
I když měl seriál Jak se máte, Vondrovi? širokou posluchačskou základnu, zejména ve druhé polovině osmdesátých let začínal zájem o jeho poslech klesat.
Josef Schwarz Červinka
Druhou část pořadu Dokument Plus tvoří repríza Historie věčně živé. Hana Vohryzková natočila v roce 2010 dokumentární pásmo o dnes neprávem zapomenutém rozhlasovém režisérovi, herci a překladateli Josefu Schwarzovi Červinkovi. Vloni uplynulo 110 let od jeho narození.
Na ulicích mokval sníh a český národ se dusil vztekem a zalykal pláčem. Je 15. březen 1939 a nacistická vojska vnikla na území okleštěného československého státu a překročila hranice kousek za Mělníkem. Dva spolubydlící židovští mládenci, Josef Schwarz Červinka a Pavel Schönfeld Tigrid se rozhodli emigrovat.
Povedlo se jim to, Josef Červinka viděl při odchodu většinu své rodiny naposledy. Kromě bratra Oty všichni zahynuli v koncentračních táborech. S Pavlem Tigridem se setkal později v Londýně.
V BBC
Tam studuje angličtinu na Královské akademii a seznamuje se posléze s významnými osobnostmi naší emigrace, jako byl Jan Masaryk, Prokop Drtina, veřejnosti známý jako Pavel Svatý, Jaroslav Stránský, Julius Firth, Ota Ornest nebo Josef Korbel, otec pozdější ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové.
Čtěte také
„Občas jsme natáčeli taky projevy pana prezidenta Beneše, který se nás vždycky ptával, jak se nám to jevilo, a dodával třeba: no, byl jsem si vědom jen asi tří přeřeků. Ale bylo jich trošku víc,“ vzpomíná Červinka.
Emigrace mu ale dělala problémy po válce, po únorovém převratu v roce 1948. Byl opakovaně vyslýchán a StB ho nutila ke spolupráci.
Více o nekonečném seriálu Jak se máte, Vondrovi? a o životních osudech Josefa Schwarze Červinky si poslechněte v Dokumentu Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
