Jak se daří krkonošské Labské boudě půl století po požáru?
Před 50 lety vyhořela v Krkonoších Labská bouda. Důvod? Neopatrné zacházení s benzínovou lampou. Když stavba v půli 19. století vznikla, byla to spíš budka: prodával se v ní kozí sýr, mléko a kořalka. Postupně ale získala na věhlasu, přestavoval ji hrabě Jan Harrach a v její blízkosti závodili Bohumil Hanč a Václav Vrbata.
„Místo to bylo oblíbené,“ potvrdil krajinný ekolog Pavel Klimeš, který v Krkonoších provozuje informační centrum.
Tomu se podařilo sehnat unikátní fotografii z roku 1877, na které původní bouda není tak malá, jak se historici domnívali.
Hlavním důvodem velkého turistického provozu na Labské boudě byl Labský vodopád. „Bylo tam stavidlo, které se za poplatek zvedlo, a naakumulovaná voda vytvářela efekt velkého vodopádu. Proto to místo bylo oblíbené,“ vysvětlil ekolog.
„Většina dobových fotografií, které získáváme, jsou právě s tím mohutný vodopádem. Většina lidí, která místo navštíví, je zklamaná, že jde jen o malý potůček,“ dodal Klimeš.
Příběh lyžařů Hanče a Vrbaty, při kterém oba tragicky zemřeli na podchlazení, byl především o selhání pořadatelů závodu, soudí odborník. „Tak extrémní zvrat počasí, který tehdy nastal, kdy závod vystartoval za krásného počasí, poté účastníci zmokli, a pak přišel mráz a vítr…“
„Bohumila Hanče nedokázali včas odvolat z trati, a on díky své houževnatosti dále bojoval, ale Labská bouda byla jen kulisou tohoto příběhu,“ upozornil ekolog.
V roce 1975 se otevřela náhrada vyhořelé boudy ze železobetonových panelů. „Soudě podle anket současná labská bouda prohrává, je řazena mezi nepopulární objekty.“
„Není to úplně spravedlivé. Stavba architekta Zdenka Říháka je svébytnou architekturou, problémem je její umístění,“ obhajoval kdysi oblíbenou Labskou boudu Pavel Klimeš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
