Jak Rusové v okupovaných územích ukradli lidem internet

To, co se stalo v Chersonu, se odehrává i v jiných částech Ruskem okupované Ukrajiny. Bombardování srovnalo města a vesnice se zemí, zásoby potravin a léků docházejí, civilisté trpí. Ukrajinci v regionech na východě a na jihu Ukrajiny mají přístup pouze k ruské státní televizi a rozhlasu. Teď přišli i o svobodu v kybernetickém prostoru.

Čtěte také

Ukrajina přebírá iniciativu. Rusové jsou nuceni zásadně měnit své plány, uvádí generál Macko

Omezení přístupu k internetu je součástí ruské autoritářské taktiky, kterou bude zřejmě dále šířit s každým novým záborem ukrajinského území. V okupovaném Chersonu, Melitopolu a Mariupolu Rusko oddělilo obyvatele od zbytku země, omezilo přístup ke zprávám o válce a dokonce i komunikaci s blízkými. Na některých územích ruská armáda internet a mobilní sítě zcela vypnula.

V těchto oblastech je teď Rusko schopné sledovat webový provoz a digitální komunikaci, šířit propagandu a řídit, jaké zprávy se k lidem dostanou. Ruské přesměrování a cenzura ukrajinského internetu nemá jinde ve světě obdoby. Dokonce i poté, co Peking na začátku roku 2019 posílil svou kontrolu nad Hongkongem, nenařídil takovou cenzuru internetu, jaká platí v pevninské Číně.

Privátní sítě nebo VPN

Lidé v okupovaných ukrajinských regionech ale podle New York Times zatím mohou tuto taktiku obcházet. Aby se dostali přes internetovou blokádu, používají virtuální privátní sítě neboli VPN, které skrývají polohu a identitu uživatele. Ale ani to nemusí fungovat věčně. Na svém území Rusko soustavně proti těmto praktikám bojuje už několik let.

Čtěte také

Rusové pod tíhou sankcí cítí strach a bezmoc

V roce 2017 podepsal Vladimir Putin takzvaný VPN zákon, který mimo jiné ukládá poskytovatelům privátních sítí povinnost úzce spolupracovat s ruským cenzurním úřadem Roskom-nadzor a vyhovět jeho požadavkům. Úřad od začátku války na Ukrajině požádal amerického giganta Google o odstranění desítek tisíc webových adres, které odkazují na VPN.

Nejpečlivější je Moskva v cenzuře médií a komunikačních kanálů na okupovaném Krymu. Poté, co ho Rusko v roce 2014 anektovalo, státní telekomunikační společnost natáhla přes Kerčský průliv podmořský kabel a vybudovala další infrastrukturu potřebnou k přesměrování internetového provozu z Krymu do Ruska. Data ze sítí z okupovaných oblastí na jihu a východě Ukrajiny jsou nyní přesměrována právě přes Krym.

Koupě SIM karty jedině přes pas

V některých okupovaných regionech Ukrajiny je digitální cenzura ještě horší než v Rusku. V Chersonské a Doněcké oblasti jsou zablokované služby jako je Google, YouTube a aplikace pro zasílání zpráv Viber. Jak píší New York Times, ruská správa v okupovaném Chersonu požaduje, aby tamní Ukrajinci ukázali pas, když si chtějí koupit SIM kartu s ruským telefonním číslem.

Podle vlády bylo do června poškozeno nebo zničeno asi 15 procent ukrajinské internetové infrastruktury.

Ruským vojákům to usnadňuje udržet si přehled o lidech pomocí jejich mobilních zařízení, včetně polohy a procházení internetu. Ten se tak stal dalším klíčovým bojištěm války. Zatímco Rusko doma zavedlo režim tvrdé cenzury, Ukrajina efektivně využívala sociální média k získání globální podpory a sdílení informací o civilních úmrtích a dalších zvěrstvech. Mobilní aplikace varují Ukrajince před raketovými útoky a poskytují aktuální informace o válce.

Čtěte také

Jak Rusové protestují proti válce na Ukrajině

Podle vlády bylo do června poškozeno nebo zničeno asi 15 procent ukrajinské internetové infrastruktury. Nejméně 11 procent všech mobilních základnových stanic, což jsou zařízení, která připojují zařízení k mobilním sítím, nefunguje kvůli poškození nebo nedostatku energie. V místech, kde ukrajinské síly znovu získají kontrolu, je obnovení internetových a mobilních služeb jedním z jejich prvních úkolů.

V blízkosti frontové linie vojáci doprovázejí telekomunikační techniky, často tváří v tvář dělostřelecké palbě. Ukrajinští představitelé se ale obávají, že narušení se bude stále rozšiřovat a zhoršovat. Naznačují to i ukrajinské tajné služby. Rusko podle nich dál pokládá kabely z optických vláken, aby v budoucnu odklonilo ještě více internetového provozu, uzavírá New York Times.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravila Magdaléna Fajtová.